díl 1.

21. srpna 2007 v 10:29 | Máňa |  US5... Úplné pobláznění
Jmenuji se Maria,je mi 19 a žiju s mámou a svoji ségrou Kathrin v USA. Kathrin je o rok mladší než já. Máme společný pokoj a obě jsme blázni do kapely US5. Teda Kathrin víc... o hodně víc...
"Holky,nemůžete tady jen tak sedět,jděte aspoň ven!" vyhání nás mamka,protože už dva dny jsme zalezlé doma.
"No jo dyť už deme viď ségra..." prohodí Kathrin a zvedne se.
"Jasně deme." zvednu se taky a spolu odcházíme do města. Nejdříve zalezeme do nějakých butiků a pak si sedneme vyčerpaně na lavičku. Najednou mé oči někoho spatří.
"Kathrin!!! Dívej!! To je Izzy! Chris! A všichni z US5!!!" vykřiknu a hnedka k nim běžíme.
"Kluciii!!! Počkejteee!" řve Kathrin. Kluci se po nás otočí. Kathrin vyndává po cestě malý bloček a tužku.
"Kluci,podepiště se nám...prosííím.." začínám žadonit když k nim doběhneme.
"Jsme vaše velké fanynky...prosííím.." přidá se Kathrin.
"No dobře,co kluci?" mrkne na nás Izzy,vezme si blog a tužku. "Tak komu to bude?" usměje se.
"Marii." usměju se na něj.
"Takže... Mé věrné fanynce Marii věnuje s láskou Izzy..." brumlá si přitom a potom ten bloček pošle dál.
"A komu to mám dát já?" zazubí se Chris.
"Kathrin!" vykřikne trochu nahlas Kat. "Ehm... pardon."
"No dobře." usměje se na ni Chris a začne spisovat. S Kat po sobě jen tak mrkneme.
"Hele holky,nechcete jít kousek s náma? Jdeme se nadlábnout." řekne Jay a Michael se k němu přidává. Nakonec souhlasíme,protože tohle byl vždycky náš splněný sen. Kluci nás pozvali na pizzu,byly jsme celé opařené a zkoprnělé. Nakonec jsme se ale přece jenom rozmluvily a povídaly si s nima skoro celý dopoledne.
"Nerad to říkám holky,ale musíme jít,máme zkoušku." podívá se na hodinky Richie.
"Jé to je škoda." řekneme s Kat najednou.
"Bylo to s váma super holky. Hele pujč mi ještě ten bloček Marie." usměje se na mě Izzy a já málem spadnu ze židle. Tak mu ho podám a on tam eště rychle něco dopíše. Kluci mu koukají přes rameno a jen tak pobrukují "Dobrý nápad" nebo "To je super!" apod. Potom mi Izzy ten bloček dá zpátky a když o chci otevřít...
"Nenenenee počkej s tim otevíráním až odejdeme." usměje se na mě a začnou odcházet.
"Mějte se holky!" řeknou všici sborově... Jen co odejdou dychtivě otevřu blog a málem spadnu ze židle.
"Kat,oni sem napsali jejich mobily!!!!!" nevěřícně na to koukám. S Kat se jen tak tak doplazíme domů a sedneme si před mobily ležící na stole...
Maria...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl si tu?

Klikni 100% (173)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama