Právo na štěstí

19. října 2007 v 19:51 | Fleurinka24 |  Buffy... jednodílné
"Svatba! Já se vdávám! Dawn, chápeš to? Já se vdávám. A můj muž je uplně normální. Nikdo, žádná skrytá hrozba. Vdávám se!" točila se ve svatebních šatech po pokoji.
"Je to skvělý Buffy. Ale proč je svatba večer?"
"No... já... vlastně... poslala jsem pozvánku i Angelovi a Spikovi."
"Co?!" zděsila se Dawn.
"Prostě chci aby tady byli. Vždyť to Angel chtěl, ne? Chtěl, abych se vdala a byla šťastná. Tak teď chci, aby přišel na moji svatbu."
"Dobře. Ale teď už bysme měli jít."
"OK. Už jdu. Ani si nedokážeš představit, jak jsem šťastná!" usmála se a šla za sestrou.
---
"Joshi Petersone. Berete si zde přítomnou Buffy Anne Summersovou za svou zákonitou manželku?" zeptal se kněz.
"Ano, beru." odpověděl Josh.
"Buffy Anne Summersová. Berete si zde přítomného Joshe Petersona za svého zákonitého manžela?" zeptal se znovu.
Buffy se zastavila. Podívala se na kněze, pak na Joshe. Úsměv na tváři jí zamrzl.
"Já... já... Joshi promiň... já nemůžu." hodila s kytkou o zem a běžela uličkou. Vyběhla ven. Nevšímala si toho, že začalo pršet. Prostě jen běžela. Tohle město znala dobře. Věděla, že i když tu přes rok nebyla, i když tohle město přes rok nebylo, že se tu nic nezměnilo. Když jí Willow poprvé oznámila, že Sunnydale kouzlem vrátila zpět, zlobila se na ní a odmítla se sem vrátit zpět. Ale nakonec se ještě ráda vrátila. Teď probíhala už třetím hřbitovem. Její bílé svatební šaty už byly celé od bláta a i trochu potrhané. Zastavila se před jedním hrobem. Hrobem své matky.
"Promiň mi to maminko. Nedokázala jsem to. Chtěla jsem mít normální život. Normálního manžela. Ale nedokázala jsem to. Jsem neschopná." klekla si a začala plakat. "Chtěla jsem, aby jsi na mě mohla být pyšná. Nejen na to, že jsem přemožitelka, ale i na to, že mám manžela možná časem i děti. Ale já to nedokážu. Nedokážu se ani postarat o Dawnie. Nedokážu vytvořit normální rodinu. Nedokážu to..." složila hlavu do dlaní.
Věděl kde bude. Vždycky tam chodila. Klekl si vedle ní a potichu promluvil.
"Měla by ses vrátit. Má o tebe strach."
"Strach? On neví co je strach. Nikdy to nezažil. Nikdy neměl strach o něčí život, protože nikdy nikoho neztratil. A i když jsem mu řekla, že jsem přemožitelka. Řekl mi, že je to divný, ale že se s tím zkusí vyrovnat. Nikdy o mě neměl strach, tak proč teď?"
"Proč jsi utekla?"
"Nemůžu si ho vzít. Alepoň ty bys to mohl pochopit."
"Vypadala jsi šťastně."
"Šťastně? Šťastná, opravdu šťastná jsem byla naposledy... naposledy s tebou. Ani s Rileym, ani se Spikem a už vůbec ne s Joshem. A teď se mi zase všechno vybavilo. Kdybych si ho vzala, už nikdy bych nemohla být šťastná. A on by to poznal. A já bych nedokázala žít s tím, že ho nemiluju."
"A opravdu je to tak? Nemiluješ ho? Co když ano. Někde... hluboko v srdci. Jen se to ještě nedostalo na povrch."
"Ty si to opravdu myslíš? Opravdu si myslíš, že bych mohla někdy milovat, myslím doopravdu milovat, někoho jiného než tebe?"
"U Spika jsi to skoro dokázala."
"Právě že jen skoro. Možná jsem ho i milovala. Jenže pak zemřel a já ho milovat přestala. U tebe je to jiné, Angele. Vždycky bylo. Nepřestala jsem tě milovat ani když jsi ztratil duši, ani když jsi zemřel a ani když jsi odešel. A miluju tě pořád. Na tom nikdo nikdy nic nezmění. Ani nechci aby se to změnilo."
"To já taky nechci. Ale sama dobře víš, že..."
"Že co? Že s tebou nemůžu být šťastná? Proč bych nemohla? Mě stačí jen být s tebou. Nic víc nepotřebuju. Nemůžeme to ještě jednou zkusit? Jen jednou. Když to nepůjde, bude konec. Navždy."
"Buffy, já..." chtěl něco namítnout. Ale Buffy byla rychlejší a políbila ho.
---
"Proč jí šel hledat on?" zeptal se nechápavě Josh.
"Protože ona ho miluje." řekl okamžitě Spike.
"Spiku!" snažila se ho klidnit Dawn.
"Nemiluje ho. Miluje mě!"
"Hochu, ty jsi tak naivní! Proč si myslíš, že ti utekla? Zase si vpomněla na to, jak jim spolu bylo. Nikdy tě nemilovala. Věř mi, tohle jsem zažil. Řekne ti, že tě miluje a pak si to vyčítá. Mě to taky řekla."
"Tak proč jsi s ní nezůstal?"
"Umřel jsem. To je takový to, když už se neprobudíš. Ale to ty nikdy nezažiješ, protože ty už se po tom opravdu nikdy neprobudíš. To máme my upíři jednodušší."
"Ty jsi upír?"
"Jo. Už nějakej ten pátek. A Angel taky."
"Ona chodila s upírama?"
"S ním chodila. Se mnou měla jenom sex."
"Spiku myslím, že to už Joshovi stačilo. A ty jsi opilý."
"On bude za chvíli taky."
"On na to má právo. Jak jsi se mohl na Buffyině svatbě ukázat opilý?"
"Věděl jsem, že tady bude sranda." zazubil se.
"Tohle není sranda. Buffy utekla od oltáře. A to byla tak šťatná..."
"Ale Dawnie. Přece tomu sama nevěříš. Vidělas, že to jenom hrála. Ty jí přece znáš. Víš jaká je."
"Dobře, uznávám. Hrála to. Ale snažila se. Chtěla být normální..."
"...a nezvládla to. Prostě si vzpomněla na to, čím doopravdy je a nezvládla to."
"To už stačí. Myslela jsem, že zrovna ty jsi z těch, kteří by o ní takhle nemluvili."
"Změnil jsem se Dawn. Smrt člověka změní."
"Nejsi člověk!" pronesla trpce a odešla.
---
"Takže? Co mu teď hodláš říct?" zeptal se, když jí podával svůj kabát.
"Omluvím se mu. To je všechno. A rozejdeme se." odpověděla rozhodně.
"Jak to vezme?"
"Možná bude trochu vyvádět, ale přestane."
"Bude na mě naštvaný."
"Nebude." zachumlala se do jeho kabátu a políbila ho.
"Myslím, že bys tam měla jít sama. Ještě musím něco zařídit."
"Dobře, ale pak prosím přijď. Chci být s tebou." otočila se a šla.
Angel procházel mezi hroby. U jednoho se zastavil. Stál u něj dlouho a přemýšlel.
"Věděl jsem, že tě tu najdu." promluvil na něj pozorovatel.
"Gilesi? Co vy tady?"
"Hledal jsem tě."
"Proč?"
"Co jsi řekl Buffy?"
"Že by se měla vrátit."
"To je všechno?"
"Ano. Ale ona mi řekla, že se nemůže vrátit. Ne tak jak by chtěla."
"Chce být s tebou, viď?"
"Ano, ale..."
"Žádné ale. Jestli tady hledáš radu, od Jenny jí nedostaneš. Udělal jsi spoustu hrozných věcí a můžeš udělat ještě horší. Ale chci aby byla Buffy šťastná a myslím, že co se má stát se stane. Jestli si někdo nahoře přeje, abys ztratil duši, ztratíš jí. A je jedno jestli díky Buffy nebo díky někomu jinému."
"Nechci zabít někoho dalšího. Někoho, kdo se mi jen snaží pomoct."
"Můžeš zabít mě, můžeš zabít všechny, ale nezabiješ Buffy. A ona je jediná, kdo tě může zastavit. Vím, že už to jednou dokázala Faith, ale Buffy zastaví Angeluse uplně. Nerozumím přesně tomu jak, ale zastaví. Možná ne teď, možná ne v nejbližší době, ale jednou určitě. A pamatuj si, že pokud někoho zabiješ, mělo se to stát. Kohokoli jsi zabil, měl zemřít. I Jenny měla. Může to tisíckrát bolet, ale bylo to tak. Takže se tím přestaň týrat a jdi za Buffy. Ona chce být šťastná. Ona má právo být šťastná! Zaslouží si to!"
***KONEC***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl si tu?

Klikni 100% (173)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama