Moje malá holka I.

1. listopadu 2007 v 8:32 | Máňa
Listopad 2007 :
Aťžije melanchonie,pomyslím si hořce. Kudera je hlavička,napsal to v Žertu dobře.Optimismus je skutečněopiem lidstva! Není totiž prvního září a já nenastupuji s kytičkou v ruce na první stupeň základní školy. Bohužel se ani nevracím zpátky mezi skvělou partu lidí na gymplu. Nějaký ten pátek od začátku semestru moje unavené já už zaregistrovalo,sice horko těžko,ale lepší pozdě než nikdy, že začalo učení na vysoké škole. Ovšem fakt,že mě toho ještě hodně čeká, opomenout nemohu , tudíž se myšlenkami opět vrátím do té pověstné tvrdé reality a vylovím z baťůžku vytisknutou prezentaci na "arogánu". Malé drobné podněty co mě nutí přemýšlet, mi nedovolují soustředit se na nic jiného než na stavební fakultu ČVUT sídlící nedaleko,téměř padesát metrů ode mě. Tam jsem se hlásila také a nevím,jestli mohu děkovat Bohu za to,jak to nakonec dopadlo. Míšova tušená přítomnost (je přeci jen o nějaké dva roky starší) by mě asi vydeptala nadoraz,nemohla bych jern tak žít !
Sedím se skloněnou hlavou,tmavé vlnité prameny vlasů mi padají přes oči,takže je musím co chvíli odhánět jako nebezpečný hmyz. Zrak upřu na masité dveře vedoucí přímo do posluchárny číslo 2 a skoro mou milou kamarádku zaříkávám,aby se už konečně nehecovala a přišla. Jinak to balím taky! Ačkoliv je velká místnost schopna vstřebat na 150 těl,drahá Sašenka si pěkně pospí a zřejmě dorazí až na matiku. Jak by ji taky mohla tankovat nějaká anorganická chemie?! Prvky 15.skupiny neberou ani mě,ale už jen kvůli roztomilému Járovi,jak familiárně přednášejícího nazýváme,tu alespoň do půlky zůstanu. Pak se ale na mě, milý Jaroušku, nezlob,ale zas tak záživné to není.
Saša opravdu nedorazí,zato Jára si to přihasí už před celou,roztáhne si po katedře aparaturu notebooku,rozsvítí dataprojektor,rozvalí se na úplně přední lavici a vykládá. "Vítám Vás na další přednášce o anorganické chemii." otočí se na nás bokem,hlavně aby mu na plátně něco neuteklo. "Dneska vám mám toho hodně co říct,takže začneme. Nejprve bych se rád zaměřil na forfor,poté přejdeme na dusík. Takže fosfor,abych řekl..." Zase další informace,které můj otrávený mozek prostě nemůže vstřebat. Ale jak na tohle mám reagovat? Kdybych se jen tak opřela a nechala Járu kecat,určitě bych to zachvilku zalomila,tudíž si vyndám noviny a vyluštím jak křížovku tak obě sudoku. ....

Co jsem vlastně měla?Co jsem ztratila? Co jsem zažila? Měla jsem vztah.ztratila jsem Romana,zažila lásku. Docela slušná bilance na dvacet let,povzdechnu si ironicky. Nic převratného,tak klídek, Vando.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl si tu?

Klikni 100% (173)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama