Duben 2008

Mnichov Mnichov 24.díl

27. dubna 2008 v 19:43 | Máňa |  Killerpilze...Mnichov Mnichov
Fabi už tam na mě čekal. Vlastně.. řekla bych, že jsem přišla jako poslední. Jen co jsem vešla do autobusu a sedla si vedle Fabiana,přišla třídní Wrightowá s nějakou holkou. Byla pěkná,rozhodně měla víc než já. Tím mám namysli prsa,jak jinak. Byla poměrně malá, mohla mít tak 165 víc ne. V tom jsem jí také záviděla. Já s mými 157 cm jsem se mohla jít oběsit. Tmavě hnědé vlasy jí lehce spadaly do čela. "Třído? Chtěla bych vám někoho představit! Tohle je moje patnáctiletá dcera Tereza,pojede do té Itálie s námi, takže na ní buďte milí a berte ji jako kdyby do vaší třídy teprve přišla,jako nedávno Fabian," ukončí svůj krátký projev. Terez si sedla přede mě a Fabiho. Tak tohle bude něco.

Fabi zakrátko odešel za klukama. Jelikož jsem se nudila, rozhodla jsem se, že si půjdu sednout k Terce, bylo vedle ní volné místo. "Ahoj, můžu?" usměju se na ni jak nejmileji dokážu,ale ne tak,aby to vyznělo ironicky. "Jo jasný," oplatí mi úsměv. "Já jsem Tereza." "Anna. Co že jedeš s námi? Třídní se o ničem nezmiňovala," "Víš.. nikdo o tom neví,tak to prosím nevykecej. Mamka má problémy s mým otcem a tak když odjíždí,nechtěla mě nechat samotnou doma." Nakonec se ukázalo,že je Terezka super holka a prokecaly jsme spolu hodně dlouhou dobu. Přes školu,po její život přes můj život až k Fabiánovi. "Lásko?" ozve se najednou za mnou. "Doufám,že stále sedíš se mnou!" "Jo jasný. Jen jsem si našla novou nejlepší kámošku."

Do Itálie jsme dojeli druhý den. Respektivě,do kempu jsme dorazili nějak kolem dvanácté. Bylo to kousek od Říma, na pobřeží Tyrhénského moře. Okolo příroda,nádherné ticho. Chatky byly po dvou a tak by byla moje volba naprosto jasná,kdyby nám nebylo oznámeno, že máme spát holka s holkou a kluk s klukem. Takže jsem se nakonec dohodla s Terezkou, že budeme spát spolu. Tuhle holku mi fakticky seslal Bůh. Úžasně se s ní povídalo a to všechno,prostě byla jak moje dvojče,ale nebyla stejná,jestli víte,co tím chci říct. Jenže to jsem ještě nevěděla,jak a co všechno bude a dopadne.

Hned první večer byla uspořádána ohromná diskotéka. S Terez jsme se naparádily a vyrazily, jak se říká, na lov. I když já neměla koho,když mám Fabiho. Ale i tak jsem se úžasně bavila. Pak se Terez někam vypařila, nijak moc jsem to neřešila,byla jsem lehce napitá. Navíc několik protančených ploužáků s Fabim. Prostě nádhera. Fabi se ale zanedlouho také vypařil. Přesídlila jsem se za Lucasem a spol. Ale po chvíli mi to stejnak nedalo a vydala jsem se do naší chatky, abych zjistila co je s Terez. A následně kam se vlastně vypařil Fabián.

Když jsem chtěla otevřít dveře,byly zamčené. Už to mi bylo divné,protože se vevnitř svítilo. Ale i tak,když jsem nakoukla oknem, nikdo v místnosti nebyl. A tak jsem se vydala po okruhu chatky. Když jsem došla k oknu jakési ložnice,nevěřila jsem vlastním očím. Na posteli se milují dvě těla. Je naprosto jasné, že je to Fabian a Tereza…

Modeling,láska nebo přátelství 4.díl

27. dubna 2008 v 19:42 | Máňa |  Killerpilze..Modeling,láska nebo přátelství
Domů jsem nedojela,ale přímo doletěla. Johannes mě absolutně okouzlil. Po cestě domů jsem přišla na to,odkud ho znám. Má s mladším bratrem a kamarádem kapelu, nějak Killerněco. Killer..Killer… sakra jak on to říkal. Killerpilze! Jo to je ono. Páni. Tak první s kým se tu seznámím je známý zpěvák z populární německé kapely. Doma jsem si stáhla nějaké jejich písničky,které jsem docela dlouho poslouchala. "Mi hermana, tu… Bože ségra..ty posloucháš německou kapelu??" vpadne ke mně do pokoje Juan. A tak mi povím to co se mi dneska stalo. "Teda ségra, ty se nezdáš!" zasměje se mi nakonec. Bože co bych dělala kdybych tohohle blázínka neměla.

Další den jsem díkybohu nemusela jet do Berlína. A ještě lepší je to,že tam jedu už jenom dvakrát. Tak tedy.. po snídani jsme s mamčou a Juanem jeli do Hornbachu,abychom nakoupili něco na zahradu a nechali zařídit altán a bazén a taky něco na opravu domu. Vrátili jsme se až ve dvě odpoledne. Po rychlém obědě jsme začali s Juanem makat na zahradě. Zítra přijedou vykopat díru na bazén a mamka nás pověřila,abychom vypleli celou zahradu. Bylo to vážně strašný. A že toho bylo.. Nakonec jsem v tom musela brášku nechat samotného. Jela jsem za tím novým fotografem od Marcuse.

Ateliér byl poměrně veliký. Zamířila jsem do kanceláře,kde mě uvítal jakýsi chlápek. "Ty budeš Maria že?" Kývnu. "Tak to mě těší,já jsem Steven,fotograf." "Jé tak to mě těší že vás poznávám!" a urychleně mu podávám ruku. "Ne slečno Fernandezová,potěšení je na mé straně. Tak dobře,dáme se do práce,chci si vás jen na zkoušku vyfotit. Ale rychle,za chvíli má přijít jedna skupina." s těmito slovy mě dostrkal až k šatnám. " Louiso?? Louisa je naše kostymérka,dá ti příhodné oblečení. No tak Louiso!" Vyšla poměrně mladá holka,mohlo jí být tak 25 let. Navlékla na mě nakonec docela pěkné plavky. Bílé, s abstraktními květinami, prý aby vynikla má snědá pleť.

"Tak se ukaž. Nějak mi zapózuj!" řekne mi Steven,který už je připravený za foťákem. Hodím tedy svůj nejsvůdnější pohled, usměji se a vycením krásné bílé zuby a trochu se předkloním,jednu nohu dopředu..tak to by bylo. "Skvělé,zkus ještě… Hm… pusťte tam někdo vítr! No.. Jo to je ono! Výborně!" pochvaluje si Steven. Jsem ráda, že má radost. To totiž znamená, že budou dobrý fotky,bude jich,aspoň doufám hodně a nějaké se jistě někam umístí! Uprostřed focení se dovnitř nahrnuli tři kluci. A ne jen tak nějací kluci.. Jako prvního jsem poznala Johannese,ale dělala jsem,že ho nevidím. "Dobře Mario,výborně. Nikdy jsem neviděl hezčí pózy.. a ty tvary.. Prostě nádhera!" "Děkuji Stevene. Mohu už jít?" "Jistě. A vy kluci,běžte se zatím..mm…převléknout!" mlaskne si Steven a začne připravovat další scénu.

Když vyjdu už převlečená a odlíčená ze šatny,čeká na mě venku Johannes. "Neřekla si mi,že jsi modelka." usměje se na mě."No co říct..baví mě to!" "Jo tak to potom jo. Já sem poměrně nerad chodím,ale musím no." "A proč? Proč sem nerad chodíš? Nerad se fotíš?" "Ne to ne,focení mě baví. Ale jde o Stevena. Je to buzík. Někdy na mě dělá oči až se ho bojím." Tak tomu se nejde nezasmát! Johannes mi nakonec slíbí,že mi zítra zavolá. Letěla jsem domů.. Přeci jen,zítra zase jedu do Berlína a čeká mě to nejhorší. Biologie,chemie a fyzika!

Mnichov Mnichov 23.díl

20. dubna 2008 v 20:25 | Máňa |  Killerpilze...Mnichov Mnichov
"Odpouštím ti. Nedokázala bych se na tebe zlobit." Fabimu spadl kámen ze srdce. Já, se slzama v očích, jsem ho políbila. Vím,že si asi říkáte,proč jsem se k němu jakoby vrátila. Ale prostě to jinak nešlo. Nakonec dojdeme kluky už ruku v ruce a jim se na tváři bleskne úsměv. I když Joůvu úsměj je spíše… z donucení. "Hele lidi,co takhle menší párty zítra? Mám přece narozeniny!"vypískne Fabi.

A tak se v sobotu večer vydávám ke klukům domů. Barák se plný lidí a řvoucí muziky. Uprostřed toho všeho stojí Fabian a ostatní mu gratulují. "Tak všechno nejlepší lásko!" dostanu se na řadu a dlouze políbíme se. Jak jinak,dostal dárek i ode mě. Naši společnou fotku zarámovanou v ozdobném rámu z mušlí a plyšových srdíček. Největší terno ale bylo,když rozbalil dárek od Maxe a Johannese. "Hej kluci,co to je za krabici?" "Otevři to a nemel!" okřikne ho už s úsměvem na rtech Max. Fabi pomalu otevřel krabici která.. byla plná kondomů. Následoval sborový výtlem. "Tak si tu dnešní noc užij chlapče!!" obejme ho Jo.

Slaví se poměrně dlouho do noci. Už se mi pomalu chtělo spát. "Fabi,jdu si lehnout." řeknu jen informativně,ale i tak mi neujde významný pohled Maxe říkající … no to snad ani nechtějte vědět. Osprchuji se a vlezu si k Fabimu do pokoje. Má to tady vážně pěkný. Lehnu si na postel a do tří vteřin spím. Ale ne na dlouho. Vzbudí mě to něco,co si vlezlo za mnou pod peřinu. "Ale ale.. Tak malej.. a už bych chtěl." musím si trošku rýpnout. "Ann..Miluju tě." "Já tebe taky…" řekneme si coby na dobrou noc.

Jenže znáte kluky. Když se ocitnou vedle holku,většinou se neudrží na uzdě. A Fabi nebyl žádnou vyjímkou. Líbali jsem se čím dál vášnivěji. Fabi mě pomalu svlékal z pyžama.. Osahal si celé mé tělo,jakoby chtěl znát každý záhyb,každou krásu… "Ann,chci se s tebou..no tamto…" řekne poměrně rozpačitě. Bylo to nádherné, i když to poprvé trochu bolelo. A při jednom z čísel.. se otevřeli dveře…

S vyjevenýma očima tam stojí Johannes. My koukáme na něho, on kouká na nás.. Všichni koukáme… "EH..pardon." dojde konečně Johannovi, že je tady pátý kolo u vozu a odejde. A já už myslím jenom na to, jak si to s Fabim na tom týdenním výletě v Itálii užiju. Bude to prostě něco nezapomenutelnýho. Domů jsem se dostala až ráno a jen tak tak jsem stihla všechno zabalit a už jsem pádila na autobus do Itálie!


Přátelství,láska,hrátky 5.díl

20. dubna 2008 v 20:18 | Andy |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
….jak se tam koušou.Teda já mám výrazy..koušou spíš cucaj…Vyjeveně na ně koukám.No neříkala jsem to že se jí Mäx líbí?…jen se usměju a po chvíli na ně přestanu vyjeveně zírat. "Sakra já to z těch nedostanu!" nadávám proto že uprostřed zad mám zmrzku která nejde smejt."Ukaž já ti to pomůžu smejt." Nabídne se Fabi. "Jé diky." Usměju se a on mi to smyje. "Tak a je to." "Díky." Usměju se protože na nic jinýho se nezmužu. "Fůůůj!!" zakřičí Therka protože u svých nohou uviděla kraba takže teď peláší pryč z vody. "Co je? Co jsi viděla?" ptá se smíchem Jo a my se taky smějeme. Dokonce i Kathy a Mäx se přestali ocucávat a čekaj na odpověď. "Byl tam krab!" zaječí na nás Therka už z pláže. "Áááááá!!" začnem všichni jančit jako Therka a běžíme za ní na pláž…."Vy jste paka." Směje se Therka… "Díky tomu vašemu křiku vylezli všichni z moře." Teď už se tlemí a my taky.
______________________FABI__________________________________
…sednu si na deku a koukám na Andy. Je tak krásná. "Fabi ! Hey Fabi!" volá na mě Mäx. "Co?" proberu se. "Hodíš po mě prosím krém? Ale ten na opalování." Hodim..hodim po něm celej bágl…buď si má pro ten krém dojít sám Kathy by to chvilinku bez něj vydržela a nebo ať se pak nediví že po něm hodim celej bágl. Já se mu v těch jeho věcech hrabat nebudu. Tam má asi tři krémy, peněženku, klíč od pokoje a taky asi pět různých kondomů. To jako nechápu k čemu je na pláži potřebuje..eště před chvílí sem měl na dece prázdno a teď se mu tu rozvalujou Mäx s Kathy. "Hele nechcete se trochu posunout? Taky bych si chtěl lehnout." Zeptám se těch dvou. :Ani ne." Odpoví Mäx. "Běž si lehnout k Andy a Therce mají tam volno!" poradí mi Kathy a pak se tam dál muckaj či co…To si dělaj srandu si myslí že mě vyhodí z mí deky. No jo Mäx má zase tu svou náladu..peču na ně a jdu si teda lehnout k Andy a Threce. "Heh!" vyjde ze mě jenom u Therky a Andy totiž leží brácha….No dobrá tak jdu ke Schlagimu. "Čau Schlagi." Lehnu si vedle něj . "Ahoj. To je děs že si nedaj ti dva pokoj…"pronese. "Myslíš s holkama?" ňák sem to totiž nepochopil a tak se radši ptám… " Jo přesně. Mäx se támhle muchluje s Kathy a támhle Jo se zase pokouší o Therku. A co Ty?"poví mi to přímo. Asi mu trochu vadí že tu nikoho nemá….jako holku.. "No mě Mäx s Kathy vystrnadili z deky. Kathy řekla ať jsi du lehnout k Andy a Therce že tam mají volno a když sem se zvedl tak sem tam uviděl bráchu." Nemá cenu mu říkat že se mi tak trochu líbí Andy to by ho popudilo ještě víc….
______________________ANDY_________________________________
Ty jomp3 kde jí mám?? No neva sice se mi nechce poslouchat Joa s Therkou jak se chechtají..ani jim nebudu překážet…. "He loves me , He lovas me not! She loves me, she loves me not! Nevím kdo mi nastavil takhle blbou písničku na příchozí hovory,…. Abych to utlumila tak to zvednu. "Prosím. Ahoj Mariko." Volá mi sestřenka. "Asi za váma přijedu na těch pár dní. Jinak se vůbec neuvidíme." Oznamí mi "Ty chceš přijet za námi?" sem překvapená. Se sestřenkou sem se neviděla už asi pět let. "Je to problém?" zeptá se když slyší můj překvapenej hlas. " Ne vůbec. Moc se na tebe těším. Bude se ti tu líbit." "O tom nepochybuju. " vím že se usmála poznám to i přes telefon. "Jo hele a co ten tvůj Matěj?" její kluk. "Mno rozešla sem se sním Podvedl mě. S takovou děsnou barbínou. Mno lépe řečeno s naší třídní sexbombou." Odpoví mi už se smutnějším hlasem. "To je mi líto. Tady by se ti někdo mohl líbit." Řeknu když se posadím a vidím Schlagiho. "No fajn tak to už se těším mnohem víc. Jo a mám pro tebe překvapení." Už je zase trochu veselejší….Co že? Překvapení?… "Fakt a jaky?" sem děsně zvědavá….
"No….

Modeling,láska nebo přátelství 3.díl

18. dubna 2008 v 7:47 | Máňa |  Killerpilze..Modeling,láska nebo přátelství
Domů jsme se dostali překvapivě brzo,což znamená asi za dvě hodinky. Ještě než jsem usnula u rytmů španělských, vrátila jsem se myšlenkama na toho nádherného kluka z restaurace. Proč mi mozek našeptává, že jsem ho už někde viděla? Ne to prostě není možný. Nehraje v nějaký kapele,není to nějaký herec? Zatraceně Mario, vzpomeň si kde jsi ho viděla! "Basta!" dohraje mi písnička od momentálně oblíbené německé kapely Marquess. Oblíbené.. Proč asi,když zpívají španělsky. "Mario? Ty ještě nespíš? Zítra jedeš do Berlína,tak koukej spát! Buenas noches!" nakoukne ke mně mamka. "Buenas noches madre!"

Ráno se naneštěstí musí vstávat už v šest. Rychle vyletím z postele,obleču se,umeju se a pádím na zastávku. Díkybohu,jsem tu včas, autobus na nádraží akorát přijel. Jen co opět zastaví,vyletím a jen tak stihnu rychlík do Berlína, kde jsem překvapivě už v deset. Dneska mám psát slohovku a ještě ke všemu test z matematiky. A navíc jako jediná ze třídy, zatímco ostatní se ještě doučují a píší tu písemku až za dva týdny. Ale beru to z té lepší stránky. Aspoň budu mít prázdniny o dva týdny dříve než ostatní!

Domů jsem dojela v pět odpoledne. Venku krásně svítilo sluníčko a bylo teplo,táhlo mě to na kolo,na které jsem nakonec nasedla a jela se projet a poznat město. No město..přiznejme si,zase tak veliký to není. Oproti Berlíně je to malá vesnička. Vesele si to razím k Dunaji,když vtom mi někdo na kole přejede cestu. Strašně jsem se lekla a při pokusu zabrzdit jsem to naprala do stromu a následoval pořádný držkopád. No to mi řekněte co to bylo za kreténa, nejradši bych ho.. "Nestalo se ti něco?"

Vzhlédnu k obloze. Nade mnou se sklání absolutně nádherný kluk. Nevidím mu ale moc do tváře,slunce mě oslepuje a při pádu mi někam vypadly sluneční brýle. "Ne,jsem v pořádku,aspoň doufám." Vstanu a konečně si mohu toho šílence prohlédnout. Mi Dios.. To je ten kluk ze včerejška! "Strašně jsem spěchal,promiň,nechtěl jsem tě vyděsit." začne se mi omlouvat. Chlapče,tobě bych odpustila snad všechno. "To je v pohodě. Nic se nestalo." "Ale stalo. Abych to odčinil,mohu tě pozvat třeba.. na zmrzlinu?" usměje se na mě. Samozřejmě souhlasím, a tak vezmu kolo a jedeme.
"A vy jste tu noví? Nikdy předtím jsem tě tady neviděl." zeptá se mě na cestě. "Ano,včera jsme přijeli z Berlína." Aha..Takže si mě ze včerejška asi nepamatuje. Dojedeme před malou cukrárnu,sedneme si ke stolku a objednáme si pohár. "Ani jsem se nepředstavil. Já jsem Johannes." usměje se a podá mi ruku. "Maria." Johannes..To mi něco říká. No uvidíme. "Mario, vy asi nejste původem z Německa že?" "Máš pravdu,nejsme. Maminka je španělka a prvních deset let jsme žili v Santiagu de Compostella. Ale maminka poté povýšila a tak jsme se stěhovali do Berlína. Teď jsme se zase stěhovali kvůli její práci. Bude otevírat novou pobočku nakladatelství." A takhle si o životě povídáme dost dlouho. "No já budu muset jet, úplně jsem se zapomněl,kluci mě zabijí. Ostatně,tvoje číslo mám,tak se někdy uvidíme." řekne mi a na rozloučenou mě políbí na tvář.

Mnichov Mnichov 22.díl

17. dubna 2008 v 21:34 | Máňa |  Killerpilze...Mnichov Mnichov
Kluci mě přišli utěšit. Dokonce i Josh se obětoval. Tu hodinu jsem opět seděla s Lucasem a všechno jsme pořešili. Teda všechno. Nevyřešilo se vůbec nic. Prostě jen počkám až Fabian přijede a uvidí se. Po škole jsem se musela odebrat na hodinu breaku. Konečně něco,co mě za celý den doopravdy utěšilo. Tancem jsem si vybila všechen vztek. Nakonec trenér oznámil,že budeme mít vystoupení a tak jsem všichni zajásali a šli na pizzu. Mick sice dělal scény,že nejde,ale ostatní ho překecali.

"Hej Micku. Nedělej si s tím,co se stalo, starosti. Ám tě ráda,nedokázala bych být na tebe naštvaná." řeknu mu po cestě. Na pizze se ale slovo opět stočilo k Fabianovi. "Vykašli se na něj Ann,máš na lepší!" oznámí mi Sam a patřičně se nadme. Vyprsknu smíchy,vypadá jako holub při námluvách. "A víte co? Máte pravdu. Tohle si nezasloužím!"

Domů jsem se dostala poněkud veselejší. A nálada se ještě zlepšila,když mi bylo oznámeno, že bráška s Lenou opět odjíždí,tentokrát na tři týdny na Maledivy. Ach jo,proč mě nikdy nevezmou s sebou. Skočím na mejla. A helemese,kluci píšou. Trochu se bojím ten e-mail otevřít,přece jenom po tom co mi napsal Max. Ne. Nic zajímavého. Jen kecy od Fabiho,jak se těší na výlet a pozdrav od Johannese a Maxe. No jo,ten výlet. Zatraceně.. Já toho Fabiana jednou zabiju.

Ten týden do jejich příjezdu utekl jako voda a já už stála na letišti a čekala na kluky. Ani jeden nezklamal a vyřítili se na mě jako lavina. Nemohla jsem se ale ovládnout když jsem viděla Fabiana. "Ty.. jeden mrňavej!" řeknu ještě poměrně s ledovým klidem a vrazím mu facku. "Ale..Ann..?" zadívá se na mě absolutně nechápavě. "Proč? Co jsem udělal,co se stalo?" "Jo tak ty nevíš.. A víš o tom že si taháš na hotelový pokoj nějaké coury a nakonec s nima skončíš ve spoďárech v posteli???" A to mu najednou sklaplo. Kluci raději odešli,teda spíš šli napřed. "Ann..Mrzí mě to. Kluci mě opili a.. kéž bych to mohl vrátit. Prosím Ann,opravdu,mluvím pravdu,přísahám. Odpusť mi.. Nezlob se.. Myšičko moje…" Zastavím se a podívám se Fabimu do očí. Do očí,které nesou vinu. Do očí,které prosí o odpuštění. Do očí,které by toužili po polibku. "Fabi…"


Přátelství,láska,hrátky 4.díl

17. dubna 2008 v 21:33 | Máňa |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
….a domluvíme že Andy schodíme do vody…Tak jako nenápadně jdeme z vody. Přijdeme blíž…vůbec nás nevnímá buď spí a nebo nevim…vezmem ji za nohy a ruce "Ááá puste mě..Hey…slyšíte??" křičí když už jsme jí chytli a nesem ji k vodě…a už je tam…"hahahaha" směju se….
______________________ANDY____________________________
"Vy ste ale…dyť je to studený.." směju se…achjo si to nemůžou nechat na někoho jinýho blbci??…"Studený?? Teplý..se nedivim že se ti to zdá studený dyť ty bys rozehřála i zmrzlinu.."směje Kathy a pak slyším smích i ostatních tak se směju taky..vylezu z vody a zabalím se do ručníku…"Nechceš ještě jeden ručník?" ptá se mě s sladkým úsměvem na tváři Fabi. "Ne díky to už bude dobrý" řeknu a úsměv mu oplatím…je fakt milej………….jdeme všichni na zmrzku. " Tak jakou si dáte…já si dám ananasovou…Jo a taky vás zvu." Sdělí nám Jo a jde blíž k tomu pultu..Pak všichni řeknem jakou kdo chce když máme vybráno a celí šťastný čekáme až Jo zaplatí.."10 eruo prosím.." řekne ta prodavačka a Jo jí je dá a pak jdeme zase na pláž kde už je téměř zalidněno a lížem zmrzliny.."Andy chceš ochutnat? Ptá se mě Therka a tím to začlo…jsme si ty zmrzky posílali dokola takže jsme po každý měli jinou chuť… "Pozor padá ti to!" říká se smíchem Mäx Kathy protože už to na ní spadlo..No a protože byla ta zmrzlina byla Mäxe tak mu ji hodila zpátky..Mäx jí zase hodil na Kathya my už se všichni válíme smíchy.No užasný teď už tu ta zmrzka líta po všech i já to několikrát schytala.."Kdyby to aspoň nebylo tak studený!" stěžuje si Therka, která právě schytala další dávku zmzrky od Schlagiho a Joa….Já už jsem to taky schytala snad ode všech..všichni vypadáme jak já nevím co…"Tý zmrzliny je škoda." Směju se a chci si aspoň něco sundat z obličeje a vtom na mě přiletí další dávka zmrzky.. "No a další.Byla taková dobrá." Směju se..když vtom jde kolem ňáka babka a kouká na nás jak vyvoraná myš. "Ta dnešní mládež už neví co by!" pronese když jde kolem nás a zastaví se nad námi. "Chcete taky babi?" oplatí jí to s úsměvem Fabi. "Ňák mě přešla chuť mládenče.Takový čuně nejsem." "Tak si trhněte protézou babi!" oplatím jí to a ta babka naštvně odejde s nějakým jejím huhláním že jsme nevychovaný. "Prej mládenče!" nemůže se potrhat Therka s Kathy a už zase po sobě patláme tu už hodně promíchanou zmrzku….
_______________________FABI_________________________________
…No my teda vypadáme …Andy tu babku dobře střela..My fakt musíme vypadat.."Áaa." sem schytal další dávku od bráchy..Teď jde kolem ňákej děda .."Dobrý den!" slušně ho pozdravím…"Ahoj děvče!" no to není možný copak sem holka??..já mu dám děvče…"Za 1. sem chlapec a pokud to nevidíte tak si vemte jiný brýle než sluneční a za 2. od kdy my si tykáme??" zeptám se ho a ten děda se naštve a odejde a všichni se tu klátíme smichy.."Se dneska všichni ňák urážej..a nadávaj." Řeknu a hodím zmrzku po Andy.. "Já teda vypadám!" řekne Kathy a my se na ní podíváme je totiž fakt že to schytala nejvíc.No je od tý zmzrky celá i když to my taky."No roztomile." Usměje se na ní Mäx . Je jasný že po ní jede…i když ona na něj taky dělá oči…Najednou se všichni kouknem tak na krásně na to čistý moře a rozběhneme se proti němu.. "Jóóóó´! Křicí Jo Kathy Schlagi…no asi všichni i já..
________________________ANDY______________________________
…ta voda kolem nás je pěkně špinavá se ani nedivím…"šplouch." Sakra kterej debil mě stáhl pod vodu…Fabi ten skrček…no počkej až tě dostanu.."No počkej.." běžím v tý vodě za ním ale nejde to ani jednomu až ho dohoním tak na něj skočím a on se potopí stejně jak já předtím….Hele hele ňák tu nevidím Kathy a Mäxe….rozhlídnu se kolem a vidím je o trochu dál jak…..

Mnichov Mnichov 21.díl

17. dubna 2008 v 13:46 | Máňa |  Killerpilze...Mnichov Mnichov
Rychle jsem ho odstrčila. "Panebože Micku,co to děláš?" vyjeknu na něj. Tohle jsem nechtěla. Ne tak daleko. Někdy možná,ale ne teď. "Promiň..já… no zeptala ses co jsem chtěl a tak jsem myslel že.." "Raději už nemysli!" umlčím ho a vrátím se tedy zpátky. Michael už potom moc nemluvil,to jen Andy. Nakonec mě kluci vyprovodili domů. Když Andymu zazvonil mobil.. "Hele Ann..Fakt promiň,já nechtěl nějak mi to vyklouzlo. Nezlob se,prostě jsem se neudržel." omluví se mi ještě jednou Mick. "Nech to plavat." usměju se.
Týden utekl jako voda. Právě je úterý a já chvátám do školy. Jen co přijdu,tak vlítne do třídy naše třídní Wrightowá a oznámí nám že… "Třído! Poslouchejte!! Jako jediná třída na škole jsme právě letos dostali šanci jet na školní výlet do prosluněné Itálie!" Ve třídě se rozhostí neuvěřitelné ticho. "Jupííííí!!!!" zařve najednou x lidí a já jsem štěstím bez sebe. Ihned po hodině,kde nám třídní vysvětluje co s sebou a datum (za týden! Asi dva dny potom co se vrátí Fabi) a jiné zbytečné podrobnosti,se vyřítím do učebny informatiky a napíšu klukům. Hlavně upozornění o výletu pro Fabiho. A hele.. Kluci mi už jeden mejl poslali…

Ahoj Ann,
je mi líto,že jsem to já kdo ti to musí poslat a říct,ale neunesl bych kdybys o tom nic nevěděla. Vím,že mě po tom možná budeš lehce nenávidět,že jsem ti vůbec něco říkal,ale prostě podle mě bys to měla vědět. Koukni se na ty fotky a hned ti to myslím bude jasné. Jsme právě v Hamburgu a Fabi se…no trochu hodně víc rozšoupl a tohle jsou fotky ze všech tří dnů co jsme tady strávili… S pozdravem a lítostí… Max.

Se šokovaným výrazem co teď asi přijde otevřu všech osm souborů najednou. Ne nemohu uvěřit očím… Abych vám to lépe popsala.. Na každé fotce je Fabian s jednou a tou samou holkou.. Většinou se s ní líbá,ale poslední fotka mi opravdu vyrazí dech.. Fabi i s tou..krávou leží na posteli a oba jsou jen ve spodním prádle!!!

Do očí se mi začnou hrnout slzy. Ne to přece není možný! Rychle to povypínám a zmizím do třídy.. Slzy se mi kutálejí po tvářích…Jak mi to jenom mohl udělat? A proč? Sednu si na svoje místo a bez ohledu na to,jestli na mě někdo kouká nebo ne začnu vzlykat jako malé dítě. To nemůže být pravda.. Dobře,já taky nejsem nějaký svatoušek,ale abych s někým hned vlezla do postele. Dyť k tomu jsem se nedostala ani s Fabim. "Ann,co se stalo?"


Modeling,láska nebo přátelství 2.díl

17. dubna 2008 v 13:45 | Máňa |  Killerpilze..Modeling,láska nebo přátelství
"Tak děti,tohle bude náš nový dům." usměje se mamča když zastavíme. S Juanem vylezeme z auta a zadíváme se na starý dvoupatrový domek se zahradou a rozpadajícím se plotem. Následuje skeptický pohled sourozenců Fernandezových na matku. "No co? Říkal snad někdo,že to bude jednoduché?" No to zase bude léto. Místo kámošů a zábavy..práce na chátře. Raději se vyvaruji zbytečných komentářů a začnu z kufru dolovat naše věci. A že toho je hodně. Díkybohu,že nábytek už je v domě.
Vyjdu patro a zamířím do místnosti,kterou jsem si vyhlídla už na ulici. Malý podkrovní pokojíček.. kde už byl veškerý můj nábytek. Páni,mamka opravdu ví,co chci. Takový pokoj jsem si přála už léta. Bráška má pokoj vedle a mamka má ložnici,díkybohu, v přízemí. Je to opravdu nádhera. Zvenku je to ale opravdu děsný. Vybalím si věci a vyrazím na zahradu. Všude samý plevel a hnijící kytky. No tohle bude makačka. Zavřu oči a zasním se. A už to mám. Támhle v rohu by mohl být altánek s posezením, uprostřed zahrady by mohl být bazén a okolo barevná pastva kytek různých druhů a takový dva..ne tři stromy na zastínění. Jo to je přesně ono. Odjakživa jsem byla v rodině já,kdo navrhoval skoro všechno na domě i na zahradě. Velice mě to těšilo,protože jsem si nikdy nestěžovala,že se mi to nelíbí nebo tak nějak,vždy to bylo podle mě.
Začalo se stmívat. Všichni jsme se oblékli a vyjeli si do restaurace. S mamkou jsem probrala novou vizi zahrady a dokonce ani Juan nic nenamítal. Tenhle večer mě prostě nic nemohlo vyvést z míry. A pak se to stalo.Dovnitř vešli tři kluci. Jeden malý,nemohlo mu být víc než 15. Ti dva druzí byli celkem pohlední,mohlo jim bejt okolo 18 možná víc nebo míň. A ten jeden se na mě krásně,přímo neodolatelně usmál. "Mario? Qué passa?" prohodí mým směrem bráška. Strašně rád mluví rodnou řečí. "Nada. Nic se neděje." Vezmu do ruky skleničku. "Tak na nás!" řeknu poněkud hlasitěji,ty španělské geny.. "Na nás!" zapějeme všichni tři sborově a lokneme si vychlazeného šampaňského.

Přátelství.láska,hrátky 3.díl

17. dubna 2008 v 13:44 | Andy |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
…Andy a její dokonalej převlek." "Aha tak jdem no.." řekne Jo….Tak vyrážíme na pláž…Pláž je v celku volná tak si zaberem ty nejlepší místa a roztáhnem deky a lehnem si. "Hej Fabi pojď do vody." Křičí na mě Mäx se Schlagim…Jo už je na cestě tak se zvednu a jdu běžím za nima…cestou doběhnu Joa a začnu na něj stříkat tu vodu. "No počkej až tě chytím!" křičí za mnou protože já už sem dál ve vodě….
_________________________ANDY______________________________
"Jsou roztomilí že?směje se Kathy. "Jo to jo jak malí děti."odpoví Therka. "Ten malej je boží!" ujede mi a začervenám se.Holky se na mě kouknou a přisednou si blíž. "Ale,ale že by ses nám zamilovala??" provokuje mě Kathy. "Ale to pak s tebou nebude k vydržení." Pokračuje Therka..to už je moc..sice mi to uklouzlo tak jim na to hned odvětím…"Nemysli si že nevidím jak pokukuješ po Mäxovi Kathy." Řeknu jí s úsměvem a on se začne červenat a já si lehnu a koukám se na ně dál… "Holky vy nejdete do vody?" křičí Jo. "Pojď taky Andy." Přemlouvá mě Kathy. "Ne já teď nejdu.".. "Hej holky pojďte." Křičí pro změnu Schlagi…
___________________________FABI_____________________________
…Ach jo ona nejde do vody…proč je tak úžasná…pořád na ní myslím…. "Ááá…." Někdo na mě skočil a potopil mě…ha byla to Therka.. "No počkej já ti ukážu na mě skákat.." začnu jí ve vodě honit… "Néé Fabi né prosím." Škemrá Therka když se na ní pověsím……koukám že Mäx a Kathy taky blbnou a Jo se Schlagim něco kujou…Therka mě setřese a jde blbnout s Jo…tak se jdu přidat i když po očku koukám na Andy jak se tam opaluje a kouká na nás…najednou k ní přijde nějakej kluk…koukám tam upřeně…něco jí povídá pak ona jemu a pak ukáže na nás a ten kluk odejde to bylo divný,….
__________________________ANDY_____________________________
přijde ke mně Kathy…"Kde máš ostatní?" ptám se jí.. "Eště ve vodě.." " Hey necákej na mě tu studenou vodu.." řeknu jí protože jak pohodila hlavou tak mě postříkala… "Jo promiň…Co chtěl brácha?.."No jen prej kde jsme a že se jde podívat do města a že se vrátí na večer." "Jo aha .Já jdu zase do vody. Pojď taky." Přemlouvá mě. "Ne díky je to studený.Tady je mi příjemně." A on jde do vody…..a já se začnu opalovat a nevšímám si jich….
__________________________FABI_____________________________
Přijde sem Kathy a do mluvíme…………………

Mnichov Mnichov 20.díl

16. dubna 2008 v 20:35 | Máňa |  Killerpilze...Mnichov Mnichov
"Cože? To jako..Leno..ty seš..těhotná?!?!" zeptám se vyjukaně. No to fakt není možný… Tak já budu..já budu tetou.. Páni.. "A jak dlouho?" "Jsem ve třetím měsíci! Ann,pojď sem!" a obejmeme se. Večer si o tom přemítám. A ještě do toho si píšu s Fabim,kterej zejtra ráno v pět vyjíždí na turné,resp. do Berlína. Chjo…Bude mi tolik chybět. Jak to mám zejtra ve škole vydržet? Jen tak mimoto se podívám na ten nádherný náramek od Fabiho. Krásně voní… Přesně jako Fabi…

Pondělní ráno bylo fakticky strašný. Nejenže sem toho moc nenaspala,ale představa prázdné lavice a dva týdny nemluvení s nikým… Brr.. "Ahojda sestřičko!" řekne mi hned zvesela bratříček. "Teda,malej prcek s tebou dělá divy!" když přede mnou přistane talíř s lívancema. Ty jo,bráška se fakticky činí. Spakuju věci a letím do školy. Do třídy vejdu se zarmoucením a rovnou se posadím. Jako první se ke mně přitočí Lukas. "Hej Ann,dneska nějaká bez nálady?" "Taky by ses neradoval když odjede jedinej člověk se kterým si máš co říct!" zavrčím nevrle. "Tak já si k tobě sednu jestli chceš." usměje se na mě a já nenamítám. Rozhodně si nemohu nenechat ujít ksift naší slečínky barbie Joanny.

Ve škole to zázračně uteklo. A stal se zázrak protože se mi podařilo přesvědčit chemikáře aby mě nevyzkoušel. Na něj je to fakt snadný když seš holka =D stačí buďto nepatrně vyhrnout sukni anebo se předklonit a dát najevo svůj dekolt a máme to doma. Hned po škole sem letěla na trénink breaku. Byl to ale zase záhul. Trenér na mě pěkně tlačí,jelikož jak už jsem jednou řekla musím být ve středu. Navíc nám bylo oznámeno,že máme za měsíc první výstup takže na sobě musíme máknout.

Po trnalu mě opět pozvali Michael s Andreasem na pizzu. Byla to děsná sranda. Andy byl děsně zábavnej a Mick si dělal fóry jak jinak než ze mě. Když se k němu Andy přidal,už se to nedalo vydržet. Jak jinak,Mick se děsně smál Fabimu a protože Andy je jeho nej tak se samo musel přidat. Což mě rozpálilo do běla a naprosto uraženě jsem vyletěla ze dveří. Neušla jsem ani tři metry a někdo mě chytil za rameno. "Ann..promiň já to tak nemyslel.." omluví se mi Michael. "Ale ano,myslel!" vypálím na něj. "Ann..Je mi to fakt líto,tohle jsem nechtěl." "A co si jako chtěl?" Kdybych to věděla tak se chytnu za pusu a nemluvím. Michael se ke mně přiblížil a políbil mě.

Guidepost => US5

16. dubna 2008 v 14:47 US5

Úplné pobláznění

*dokončené*




Přátelství,láska,hrátky 2.díl

16. dubna 2008 v 13:27 | Andy |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
…nějakej hnusně ožralej chlap. "Ahoj puso!" řekne svým hnusně slizkým hlasem. "Pusť mě ty hajzle!"snažím se mu vymknout,ale marně. "Ale, ale to by si mi utekla zlato." Zasměje se a jestě vím mi pro jistotu chytne ruku a přitiskne blíž k sobě…."Au.Pusť mě ty prevíte!" křičím a doufám ,že mě někdo uslyší…..
__________________________JO_______________________________
Co to je? Něco slyším. Nějakej hlas tak jdu za ním….V temné uličce najdu dvě osoby. "Hele kotě nezlob." Promluví jeden hlas a začne se sápat po tý druhý osobě asi holce protože ten hlas mi připadal na chlapa. "Přestaň na mě sahat ty hajzle!" řekne ta holka.Kruci ten hlas je mi povědomej. "Di od ní ty kreténe!!!! Vykřiknu a blížím se k nim. "Ale, ale že by tvůj chlapec??" zarazí se ten chlap. "Vypadni! A opovaž se jí ještě něco udělat." Řeknu tomu kreténovi a on jí pustí a odejde naštvaně pryč. V tom zjistím že je to Andy po kom se ten chlap sápal. Je strašně vyděšená takže mě obejme a začne potichu brečet. "No tak . Už je to dobrý. Už je všchno v pohodě…." Utěšuju jí už asi pět minut. "Díky.Kdyby si nepřišel nevím….nevím co by se stalo."děkuje mi ještě vystrašeným hlasem….za chvílí je už v pohodě a jdeme dolu. Dole mě pak už pustí aby si někdo nemyslel že my dva spolu něco máme…a oba si jdeme sednout k ostatním…
___________________________ANDY____________________________
Konečně už sem v bezpečí. Ještě že tam Jo přišel jinak by mě tam už asi ten uchyl přefik….Za chvíli se už z toho dostanu a je to na mě poznat.Už je pozdě takže jdeme do svých pokojů. "Jo ěšte jednou díky." Poděkuju Joovi a on se na mě usměje a jde do svého pokoje. Umeju se a hned jak si lehnu tak usnu. Ráno mě vzbudí sluníčko. Holky ještě spí tak si zalezu do koupelny a osprchuju se…
___________________________FABI_____________________________
"Fabi vstávej." Střese se mnou Mäx. Tak vstanu a umeju se oblíknu a jdem se najíst…Asi po půl hoďce dorazí i holky.Sednou si k nám. "Tak co holky. Co dneska plánujete?"zeptám se jich. "Asi se půjdem válet k moři." Odpoví mi Therka. "Tak to bychom mohli jít společně ne?? Navrhne Mäx a jukne po Kathy. "Jo to můžem." Řeknou Kathy a Andy najednou a pak se začnem všichni smát….Už jsme po snídani…."Kluci tak za půl hoďky tady dole."připomene nám Therka.
____________________________ANDY___________________________
Převlíknem se do plavek a do tašky si nandám opalovací krém deku a mp3. Nasadím si svoje oblíbený velký brýle..přes plavky si hodim sukni a černej topík se srdcem….a už jdem s holkama pomalu dolu ěště než dojdem ke klukům se stavíme pro pítí holky šli na před..já si ještě kupuju nějaký pití. "Jednu kolu a pak asi pět těch kyselích lízátek." "Čtyřicet korun." Zaplatím dám to do tašky a jdu za ostaníma….
____________________________FABI____________________________
….blíží se k nám někdo…"Tak můžem jít ne?" řekne ta holka když přijde k nám. "Kdo to je?" zeptá se Jo Therky. " To je……..

Modeling,láska nebo přátelství 1.díl

16. dubna 2008 v 13:23 | Mana |  Killerpilze..Modeling,láska nebo přátelství
Name: Maria Surname : Fernandez Class : XB
About me : Jmenuji se Maria Fernandez a pochátím ze Španělska, konkrétně ze Santiago de Compostella. Je mi 18 let a žiji s matkou a bratrem v jednom z berlínských patrových domů…

Tak takhle začínal můj úvod na seminární práci na téma životopis. Jenom to napsat… A poté celé přeložit do angličtiny,což by nebyl takovej problém,kdybych toho neměla napsat tři A4. Jak možná tušíte, nejsem běloška,má rodina je smíšená.Nejsme přímo černoši,ale máme opálenou pleť již od narození. Otec byl z Norska a potkal se s mojí maminkou na služební cestě ve Španělsku. Nějakou dobu spolu žili a stihli zplodit mě a po dvouch letech i mého bratra Juana. Jenže otec nebyl zrovna rodinný typ a tak,když mu matka odhalila poměry s jinýma, se odstěhoval zpět do Norska.
A tohle je můj svět po 14 letech života pouze s matkou. Nedávno mi bylo osmnáct a dokončuji pátý rok na šestiletém gymnáziu. Příští rok bych normálně bez problémů odmaturovala,ale to by mamka nesměla povýšit a neměli jsme se stěhovat do Dillingenu. Pracuje v jednom malém nakladatelství,které se v posledních třech letech snažilo o další pobočku v jakémkoliv městě. Jako první povolil právě Dillingen,kam přesunuli moji mamku coby vedoucí pobočky. Straší mě,že mi zbývají poslední tři dny tady v berlíně. Navíc musíme odjet již takhle na začátku června a tak budu muset párkrát dojet zpět do Berlína napsat si závěrečné ročníkové testy.
"Mario? Už máš zbaleno?" vpadne ke mně do pokoje Juan. "Ano bráško,mám." usměju se. Nevím,jestli to je jenom tím,že bráška odmalička vyrůstá se dvěma ženskýma,ale je strašně hodnej,takový typ,který by neublížil ani mouše,ale zároveň je strašně pracovitý a namakaný. Ani se nedivím,že po něm holky tolik šílí. Dopíšu tedy rychle životopis,který následně uložím,zaklapnu notebook a se dvouma kuframa se vydám k autu. "Domluvila jsi se s Marcusem?" ozve se mamka. "Ano, v Dillingenu je jeho kolega,takže focení bude v pohodě,jenom se obmění fotograf." Abych vám to objasnila,už jako malá jsem byla terčem každého fotografa. A tak jsem se jednou dostala na casting nějakého časopisu pro teenagery. Od té doby je ze mě modelka. Ale nebojte, nejsem nějaká růžová barbie s vymytým mozkem,inteligencí na nule a opravdu nechci světový mír.
"Tak mládeži,postavte se před dům,chci si udělat památeční fotku." zdiriguje nás mamka. A tak se poslušně postavíme před náš,už bývalý, zamilovaný domek a hodíme smile. Najednou se mi vybaví všechny vzpomínky,všechno co jsem zde za posledních 8 let prožila. Jak jsme se tehdy opět kvůli práci stěhovali ze Španělska,jak jsem nastoupila poprvé do školy, jak jsem měla prvního kluka,jak jsem prožila svoje poprvé.. Ach.. Jak čas plyne,vzpomínky jsou dobré. Dost snění,nasedáme do auta a razíme do Dillingenu!

Přátelství,láska,hrátky 1.díl

15. dubna 2008 v 14:37 | Andy |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
Andy, Kathy,Therezou jedou o prázdninách samy k moři…
________________________ANDY_______________________________
"Andy…Spíš??" asi sem usnula takže mě musí probudit Kathy . "Tak za 15 minut jsme tam." oznámí mi Martin Kathy brácha. Aspon že tak pomyslím si… Už jsme tam ubytujeme se..Mam pokoj jak jinak než s Kathy a Therkou.Martin má svůj…Tak sem si vybalila holky ještě vybalujou..nechápu co jim na tom tak dlouho trvá. Tak si sednu a pustim si mp3.
_________________________FABI_______________________________
"Hej brácha už tam budem?"ptám se ho protože ty hodiny v tom velkym autě mě už nebaví. "Prej tak deset minut." "Díky." No aspoň něco…uběhne asi 6 minut a už jsme tam. Vezmem si dva pokoje. Já spím s bráchou no jak jinak. Vybalím si a jdem akorát na večeři. Když tam přijdu vidím jídelnu která je prosklená .Rozlídnu se po jídelně a zastawím se u stolu kde seděj tři holky….
_________________________ANDY______________________________
"Andy koukni se ke dveřím."řekne mi Kathy a už dlouho tam kouká. Tak se tam kouknu a tam stojí čtyři kluci. Ten jeden na mě kouká.V tom nám přinesou jídlo tak se do toho pustíme a nějak si jich nevšímáme jenomže jsou špagety a Therka
za chvílí propukne ve velkej výtlem."Čemu se směješ" ptám se jí. "Se koukni na ty kluky jak jedí." Se smíchem nám odpoví Therka. Tak se tam kouknem a ty kluci ty špagety do sebe vcucávají a jsou celí špinavý….docela mám chuť jít a tomu co se na mě předtím díval utřít ubrouskem. Je to strašně legrační takže pak smějem nejenom my ale i oni protože jsme to zkoušeli taky…..Po obědě jdem k bazénu..lehnu si tam na lehátko a opaluju se spolu s holkama. Jenže usnu. Asi po půl hodině cítim jak na mě někdo šahá…..otevřu oči a vidím ty tři kluky jak mě berou a chtěj hodit do bazénu sem totiž jediná koho tam ještě nehodili. "Ty ses taky smála co?" říkají se smíchem a ten malej je jen pozoruje…
________________________FABI_______________________________
Ta holka je docela pěkná..pozoruju kluky jak jí tam zrovna hážou. "Nééééé" křičí. "Stejně ti to nepomůže." Říká jí brácha….."Tak už ji tam hoďte" křičí Kathy s Therkou. Totiž s nima dvěma už se známe ale s tam tou ne protože ona se opalovala podle mě spala…..
_______________________ANDY________________________________
……"Jóóó. Dobře Jo." Křičí Kathy s Therkou. "Kathy ty je znáš?" zeptám se jí protože mi neuniklo že mu řekla jménem spíš přezdívkou. "Jo tohle je Schlagi, Mäx a Jo. A támhle venku to je Fabi." Řekne v klidu. "Ahoj." Řekneme jaksi všichni na jednou a začnem se smát..Už jsme se dost vyráchali tak jdem na pokoje. Já rychle v klouznu do koupelny a zamknu se tam i když Kathy na mě za dveřma řve že tam teď chce jít a ať vypadnu. "Hej teď sem tu já Kathy"…osprchuju se a jdu se oblíknout. "To byla doba cos tam dělala." Vyzvída hned Kathy. "No sprchovala." Řeknu jí se smíchem. A jdu se oblíknout vemu si minisukni a tričko a jdu dolu za Therkou je tam nějaká akce….Vyjdu na chodbu a zahnu hned do takoví černý uličky…Najdnou mě někdo chytí a odtáhne pryč dá mí ruku na pusu abych nekřičela…zatáhne mě do nějaký uličky kde nejsou pokoje.. a pořád mě drží…podívám se za sebe i když to moc nejde a vidim…………………
originál : http://andel-killerpilze.blog.cz/

Mnichov Mnichov 19.díl

10. dubna 2008 v 20:20 | Máňa |  Killerpilze...Mnichov Mnichov
"Fabiku!" vyběhnu k němu k posteli a obejmu ho,až se rozpláču,tak moc mi chyběl. "Ann.. je mi tak líto že jsem s váma nemohl jet a.." "Počkej Fabi!" zarazím ho. "Já..nemohla bych ti prostě celou dobu lhát a tak…Prostě ti musím něco říct." Krve by se ve mně nedořezalo. Chudák Fabian,co si asi v tu chvíli myslel. Musela jsem mu to říct. A tak ze mě všechno vypadlo, jak sem musela spát s Johannesem,jak mě on políbil¨a to všechno,jak Fabiho strašně miluju a jak jsem to řekla i Joovi.
Fabi nejprve lehce zezelenal.. Nedalo se to vydržet,prostě jsem se rozbrečela. "Hele Ann,já se na tebe nezlobím,sluníčko moje. Byla to bráchova chyba,ty za nic nemůžeš." obejme mě a já děkuju Bohu,že to tak dopadlo. "Takže..takže mi odpouštíš?" "A mám co?" zasměje se Fabi. Tentokrát mi z očí vytryskly slzy štěstí. Fabi mě vzal rukou za bradu ,pomalu si mě přitáhl k sobě a políbil mě. Bylo to vážně nádherný..
Ale každá pěkná chvíle někdy končí a tahle skončila také. Do pokoje vešel Johannes. Jeho výraz byl nepopsatelný,asi si myslel,že má vyhráno,protože mi Fabi neodpustí. "Jak si mohl?" vypálí na něj Fabian. "Promiň bráško,to prostě nešlo. Ale už se to fakticky nikdy nebude opakovat." řekl mu na svoji obhajobu Jo. "Vypadni…!!" zařval na něj nakonec Fabi,asi ho to fakticky pekelně štvalo..
S Fabim jsem nakonec zůstala poměrně dlouho,až do večera. Bylo to nádherný. Jako vždycky,jako každá chvíle s ním. A tahle byla na další dva týdny poslední. Loučili jsme se neuvěřitelně dlouho. "Na,tady máš,abys měla na další dny něco ze mě." To už jsme stáli u branky. Fabi si z ruky sundal náramek,krásnej stříbrnej a dal mi ho. "Fabi…tos nemusel. Děkuju moc!" usměju se a do očí se mi hrnou slzy.. Je to fakticky pěkný..

Když jsem přišla domů,tak se mi naskytla scéna,která mě přibila zase na zem. Lena seděla na gauči, měla v očích slzy a smála se jako sluníčko. Bráška klečel před ní,držel jí za ruku a taky slušnej smile… "Hele vy dvě sluníčka,vypadáte jak zhulený..Co se tady stalo?" nevydržím to a musím se zeptat,protože tohle se fakt moc často nestává. Bráška se na mě tak podívá a nakonec řekne : "Chtěla bys mít neteř anebo synovce?"

Mnichov Mnichov 18.díl

3. dubna 2008 v 16:16 | Máňa |  Killerpilze...Mnichov Mnichov
Nedělní ráno bylo poměrně příjemné. Max se včera umoudřil, a hned mi vrátil moje tričko,potom jsme dotáhli Johannese do menšího stanu,aby se vyspal z kocoviny a nakonec mi Max udělal menší laskavost a to, že si vzal spacák a lehnul si ven. Zlato moje.. Už se tak moc těším na Fabiho,doufám,že ho ještě uvidím jak zdravého,tak ještě předtím,než odjede s klukama na turné. Vylezla jsem ze stanu a rozhlédla se po Maxovi. A hele,to je ale ranní ptáče,už se máchá v jezeře. "Hej Maxi ! Co takhle malá lest?"A tak jsme vytáhli Joa ze stanu,já za ruce a Max za nohy a šup k molu. "Tak na tři.. raz…dva…TŘI!!!" zařval Max a hodili jsme Joa do jezera…

Veverka Bella seděla právě na stromě a snažila se rozlousknout velmi tvrdý oříšek,který dostala dnes časně ráno poštou. Bylo to velice poklidné ráno a stará veveřice se nikdy necítila lépe.. "Áááááááá!!!" ozve se najednou ohlušující řev jakéhosi mladíka z rodu člověčího,který se šířil po celým lese kosmickou rychlostí. Veverka se lekla a…***

Když se Jo konečně vyškrábal přes tucet nadávek adresovaných mě a Maxovi,chytili jsme teprve pořádný výtlem. Jo,v růžovém vodou nasáklém tričku s vlasama rozčepýřenýma jako po atomové bombě a ještě vyflusávající vodu.. Ano byl to opravdu zajímavý pohled. Když už se konečně uklidnil,tak jsme pomalu začali balit. Kluci rozbili stany a já zabalila všechny naše věci. "Tak co vyrážíme?" zvolám na kluky,kteří už jen sedí u mola a kecají. "Jasan,jen si skočím s pískem!" zasměje se žertovně Max a odskočí si někam do hloubi lesů. "Ann..Nejsem na tebe naštvaný,jen mě to trochu sebralo. A slibuju ti,že se Fabi opravdu o ničem nedozví.."

Po dvouhodinové cestě jsme opět dorazili do Mnichova. Kluci mě pozvali k Halbigovým domů,abych mohla strávit poslední den v Mnichově s Fabianem. Je to od nich fakt pěkný,hlavně jsem ráda že si to Jo urovnal. "Tak běž,druhý patro první dveře vlevo." řekne mi Johannes a dál už si mě nevšímá. Utíkám jako o život konečně k normální osobě,po hrůzostrašným víkendu plným zábavy a noci líbání s Johannesem. Rozrazím dveře…