Červenec 2008

Přátelství,láska,hrátky 14.díl

28. července 2008 v 10:49 | AnDy xx |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
........no vlasně ani nic" řeknu ... "Hele ja jdu spát...." mam se na odchod...
Fabi
"Já jdu s tebou..." vstane Jo. "Hele brácha chytej.." hodim mu balíček kondomů..Jo na mě jen mrkne a já na něj hodim smille. "Proč si měl u sebe kondomy???" diví se Andy... "No víš.." dělam si z ní srandu.. "Fabiane ty prase, vždyť ti ještě pořad není 15." jako bych to nevěděl... "Taky vidíš že sem je dal no....bráchovi ne??" ha teď sem jí setřel...."A na co si je měl??" ona nedá pokoj.. "Měli jsme s bráchou vymyšlenej úkol pro Mäxe..." řeknu jí teda pravdu.. "Aha.." usměje se "A co budem dělat my?" zeptá se...."No to já nevím." "Ale já taky ne..." smějem se oba a pak se líbáme...
Druhej den ráno..
"Au" sakra mě ňák bolej záda....twe proč ležim na travníku na zahradě?? Jo aha sme vlastně pozorvali hvězdy a já musel usnout.... "Jau.." sem měl radši zemřít... "Na tady máš čaj.." jééé já ji fakt miluju Andy.... "Dik" napiju se...ale zaroveň to vyprsknu... "Twe co to je...?" je to hnusný jak newim co...fuj... "To je jedninej čaj kterej sem tu našla...Vypada to na ňákej..no zdravotnickej?" smejě se...a napije se toho svýho.. "No já jdu nakoupit čaj...Tak zatím.." vlepí mi pusu a maže pryč..
AnDy
Jdu udělat zasobu čaje.... "Ahoj Therko.." "Jéé ahoj Andy. Kam jdeš?" zaří jako slunce...proč asi.? Vzpomenu si jak Fabi házel Joovi ty kondomy.... "No do krámu....pro čaj je tam jeden moc dobrej jako ve skříni. Ten ti doporučuju" zaručeně jí po něm zmizí usměv... Dojdu do krámu a koupim 5 balíčků ovocnyho 3 balíčky černýho 5 jenom borůvkovýho a všem zmrzlinu Mišu...zaplatim a jdu zase zpět...... Otevřu dveře a hned na mě vyletí Therka... "Já tě zabiju...! Prej moc dobrej..! " řve pomalu na mě... pak mi to dojde...a začnu se šíleně kebit "To je ti k smichu??" hodim ji tašku s čajema do ruky "Na tady máš na výběr.." a jdu do kuchyně dát tu zmrzku do mrazáku.. "Jo já si vemu jeden dik..." vezmu jí borůvkovej a udělam dva čaje ...a pak jdu zase na zahradu a sednu si do křesla...a piju jeden čaj. Fabi už tam není....asi si šel narovnat ty zada nebo já nevim co dělá.... "Ahoj" slyším za sebou... otočím se a je tam Mäx.. "Tě bůh" odpovim mu... "Co tu děláš??" ptá se... "Nevidiš..." ten ma otázky... "Jé tys mi udělala čaj.." "Co? hem.." no jako už pije takže už ho nezastavím.. "Dík." hajlz... "Máš zač.." to je blb... "Kde maš Fabiho?" no prosim vážne. "Kde máš Kathy??" "No tak to ne!" hey jak me to zase nese??a kam?? "Pusť mě..!" mrskám sebou...zanese mě dovnitř a strčí do ňákejch dveří.. "Ty....Pustť mě odtud dělěj!!" "Až se omluvíš.." To je prevít.. "Na to zapomeň!" "Tak ahoj." jde pryč né to né....Kde to vůbec sem? ...Aha ve sklepě no cesta ven je jednoduchá...vylezu oknem a jdu k Mäxovi do pokoje ani neklepu.... Není tu....hmm Tak co mu provedem?.....jasně...."Šup" "Křach." "Bum" no a je to... abyste chápali vyházela sem mu všechny věci ze skříní a šuplíku na zem!! Tak a teď jdu asi k sobě... "Ahoj Jo" cestou potkam Joa. "Ahoj" pozdraví usměje se a jde dolu.....zalezu do pokoje a lehnu si na postel... "Ťuk, ťuk!" copak tady nema člověk chvilku sám pro sebe...? zalezu do skříně...Uf byl to Mäx....asi už zjistil ten bordel v pokoji no radši budu u sebe....akorat když vylejzám tak někdo vejde...je to.........

Ich brauche dich - 8.díl

27. července 2008 v 23:16 | Fleur |  Killerpilze... Ich brauche dich
pozn. autora: Jo, ty poznámky jsou trapný a většinou se v nich schazuju, takže bych toho měla nechat, že? Jen jsem chtěla neco říct pár lidem, co si tohle přečtou. Za první: Dary, možná jsem konečně získala lepší pohled na svoje psaní. Už si nebudu podkopávat nohy, protože... jo, nejsem tak špatná jak o sobě tvrdim. Snad teda teď nespychnu, když jsem to konečně přiznala. Za druhé: Baru, jsem ráda že se ti tahle povídka líbí a jsem ráda, že si teď píšeme. A opravdu se budu snažit psát teď co nejvíc. A za třetí: Máni, díky. A Danču nech radši bejt, ona je moc citlivá duše na to, abysme jí pořád to psaní omlacovali o hlavu. A teď ještě něco k tomuhle dílu: Konečně jsem se dostala tam kam jsem potřebovala. Teď už to možná začne bejt zase nějaký drámo. I když si nejsem jistá, mám teď díky pár lidem podivně dobrou náladu, nevíc vím, že v jistejch věcech nejsem sama, takže... no, prostě si to přečtěte ;)
"Tak co myslíš?" zeptala se Johannese poté, co mu nadšeně ukázala nábytkovou sestavu, kterou si vybrala. Už to bylo čtrnáct dní, co sem přijela. Všechny papíry co se týče státního občanství měla vyplněné a odevzdané. Teď už jen zbývalo schválení. To nic neměnilo na tom, že dům byl její a potřeboval opravit a zařídit. Starý nábytek už byl vystěhovaný a teď přebýval pod provizorním přístřeškem na zahradě. Dům už čekal jen na řemeslníky a ti byli objednaní na příští týden. To jí nebránilo v tom, aby začala pomalu přemýšlet nad tím, kde co bude a jak to bude vypadat. Svou starou postel si rozhodla nechat, zbytek nábytku vymění. Potřebuje větší prostor pro focení, které jí neuvěřitelně bavilo. Z otcovy staré velké pracovny si udělá pořádný ateliér, ve sklepě fotokomoru. Do obýváku vybrala novou sedací soupravu a nějaké doplňkové zařízení, křídlo samozřejmě nechala tam kde bylo. Koupelna a kuchyň byly v dobrém stavu, proto se rozhodla je nechat tak jak jsou. S čím si nevěděla rady ale byly ložnice rodičů a dva pokoje pro hosty. Absolutně netušila, co s nimi udělá. Tři pokoje bez užití, to je docela dost. Už tak se hrozně bála, že bude muset v tom domě zůstávat sama. Samozřejmě, hned vedle bydlí Johannes a jeho rodina, ale stejně by byla mnohem raději, kdyby bydlel přímo s ní.
"Tu chceš do pokoje?" podíval se na ní nevěřícně. Když přikývla, chvíli si sestavu skepticky prohlížel. "No, je skvělá, ale nikdy by mě nenapadlo, že si ty můžeš něco takového vybrat. Vždyť tvůj pokoj byl vždycky hrozně… holčičí," vyjádřil se přesně.
"Protože ho zařizovala máti a protože mi bylo šest, když jsem tu bydlela," ušklíbla se.
"No, když se ti líbí, tak proč ne. Mě se taky líbí." usmál se.
"To jsem ráda," oplatila mu usměv. Pak se ale její tvář zamračila. "Stejně nevím, jak to s tím domem zvládnu. Nejde o peníze, ale… Prostě se toho bojím. Nechci tam být sama. Je to hrozně velké a…" vyjádřila konečně své obavy.
"Ale vždyť bydlím hned vedle. Stejně budeš celou dobu navežená u nás, jak tě znám. Nebo já budu u tebe, když máš to úžasné piáno. Nebudeš tam sama," snažil se jí uchlácholit.
"Když teda budeš celou dobu navežený u mě, nechtěl by ses ke mně rovnou nastěhovat? Je ti osmnáct, měl by ses osamostatnit. Tvoje maminka by byla určitě ráda, kdybys vypadnul z baráku," zasmála se.
"Jo, to by byla. Ale věř mi, mě bys za spolubydlícího nechtěla. Jsem hroznej bordelář."
"Já bych to riskla. Radši s bordelářem než sama. Navíc, jak tě znám, zas tak hrozný to nebude. A neříkal jsi, že Mäx a ta jeho přítelkyně hledají nějaký byt?" zeptala se s pozvednutým obočím.
"To je fakt, hledají. A i když bych se k tobě nastěhoval, pořád máš dva volné pokoje. Myslím, že oni dva by minimálně jeden z nich dokonale využili. Problém je teď už teda jednom se zkušebnou. Mívali jsme ji u Mäxe, ale když se teď pohádal s otcem a ten ho vykopl, asi už to ani s tou zkušebnou neklapne."
"Mám sklep, ne? Není nejmenší a dal by se dobře vybavit, odhlučnit a tak. Co ty na to?"
"A co ta tvoje fotokomora? Nechtěla jsi jí mít ve sklepě? Nemůžeme přece zabírat místo, které mělo mít jiné využití. Navíc Ria taky fotí a určitě by fotokomoru taky využila."
"Ještě pořád mám garáž. Ta je taky dost veliká, takže kdyby se v ní přistavila jedna místnůstka, nebyl by to problém. Takže kdy se nastěhujete?" zeptala se nakonec s úsměvem. Bylo jí jasné, že tak jednoduché to nebude, ale proč z toho hned dělat vědu? Konečně měla naplánované perfektní bydlení, i s milými lidmi, tak se nechtěla zaobírat maličkostmi.
"Takže… zaprvé, se musím zeptat Mäxe, za druhé ještě ten barák není hotový a za třetí… no, to teď nevím, ale ještě se před to nestav jako před hotovou věc, ano? Nikdy nevíš, co se může stát," rozmetal všechny její iluze. Nebo nerozmetal, ale trochu je zmírnil, usměrnil. Přesto se nepřestávala usmívat. Potřebovala se tvářit optimisticky, přestože uvnitř ní byla stále malinká dušička. Pořád byla nejistá, nevěřila sama sobě. A hlavně nevěděla, jak jsou na tom s Johannesem. Od té… příhody o tom nemluvili. Nemluvili o sobě, nemluvili o tom co bude dál. Nesnažili se to jeden druhému vysvětlit, nechali to tak jak to bylo. Ona… chtěla o tom mluvit, ale nikdy nenašla odvahu, aby o tom začala. A jemu to zjevně nevadilo. Ale přece o tom nemohli donekonečna mlčet. Nebo ano? Možná to tak bylo lepší. Prostě to pohřbít a nevracet se k tomu. Třeba to byl omyl. Slabší chvilka, která se trochu zvrtla. Kdyby je Fabian nepřerušil, kdoví co by se stalo. A ona by toho potom litovala. Hnusila by se zase sama sobě. A on by se jí taky hnusil, protože kdyby to dotáhli až do konce… Už by se mu nemohla podívat do očí. Byla by tak špinavá… Z její tváře pomalu, ač nevědomky, mizel úsměv a střídalo ho zamyšlení. "Jsi v pořádku?" vytrhl jí opět z myšlenek.
"Co? Jo. Samozřejmě, že jsem v pořádku, neměla bych snad být? Nic se neděje…" snažila se to zamluvit. Kdyby jí nezastavil, nejspíš by na sebe řekla spoustu věcí aniž by si to uvědomovala. To se jí stávalo pořád. Nevědomky mluvila a mluvila a ostatní toho velice rádi využívali proti ní. On však ne. Hned po několika větách jí položil prst na rty. Nejdřív se lekla, ale potom jí něco donutilo podívat se mu do očí. Znovu se v nich utápěla. Snažila se zachovat chladnou hlavu, ale copak to šlo? Nechápala, jak tu mohla vedle něj takovou dobu jen tak sedět. Když se jí dotknul, byť jen malinko a docela nevinně, cítila to napětí co mezi nimi bylo. Bylo to jako elektrický šok, ale vůbec to nebylo nepříjemné. Naopak, kdykoli se jí dotkl, cítila se zvláštním způsobem chráněná. Všechno najednou bylo v pořádku a nic a nikdo jí nemohl ublížit. Vždycky když byl nablízku, nemusela se bát. A až teď si to uvědomila. On byl jediný, kdo se o ní za tu dobu pořádně staral. Samozřejmě, jeho rodiče jí teď pomáhali se vším co potřebovala, nechali ji u sebe nějakou dobu bydlet, dokud se nevyřeší vše s domem, prakticky ji přijali za člena rodiny, ale on to bral všechno jinak. I když to nedával tak okatě najevo, staral se aby byla v pořádku. Aby se cítila pohodlně, aby se nebála. Jakoby mu stále vrtalo hlavou proč je v jistém směru tak odtažitá, jakoby se na to snažil přijít. Ale ne násilnou cestou, nevyptával se jí. Snažil se, aby mu důvěřovala a aby se mu nakonec svěřila sama. Nechtěl jí do ničeho nutit a toho si na něm nejvíc cenila.
"Já… vím, že o tom asi nechceš mluvit, ale to co se stalo po tom co jsi přijela… myslím to na té půdě…" přešel konečně k věci. Chvíli mu trvalo, než vyjádřil to, co vlastně chtěl říct. Bál se, aby to nevyznělo tak, že na ní chce naléhat. Snažil se, aby pochopila jeho slova a zároveň aby pochopila to, co předtím udělal. Aby se na něj nedívala jako na někoho, kdo si s ní chce jen užít. Na někoho, komu záleží jen na vlastním potěšení. Protože o to mu vůbec nešlo. V ní konečně našel někoho, komu může věřit. Nebavila se s ním jenom proto, protože byl slavný. Nechtěla se díky němu zviditelnit nebo ho dostat do postele. A přece ho získala jediným pohledem do očí, pohledem plným bolesti a obav. Pohledem osoby, kterou toužil chránit, o kterou se chtěl starat, kterou chtěl utěšovat. Toužil jí sevřít v náručí a šeptat jí, že všechno už bude v pořádku. Samozřejmě, přitahovala ho i fyzicky, nikdy by nevěřil, že se z ní může stát tak krásná žena. Ale věděl, že na ní musí pomalu. Že po ní nemůže hned chtít všechno, že tomu prostě musí dát čas. "Pokud nebudeš chtít, nebude se nic podobného opakovat," vysoukal ze sebe. Bylo to s lehkým sebezapřením, ale musel respektovat to co chtěla ona.
Zavřela oči a zkousla spodní ret. Nebyla si jistá, co přesně jeho slova znamenala. 'Pokud nebudeš chtít…' znělo jí v hlavě. Proč to řekl? Proč takhle? Co tím myslel? Chtěl tím říct, že to byl omyl? Nebo že to omyl nebyl, ale lituje toho? Nebo že toho nelituje, ale myslí si, že toho lituje ona? Byla zmatená. Tolik otázek a žádná odpověď. V jednu chvíli si přála, aby se teď otevřely dveře do jeho pokoje a někdo sem vešel. Protože to by ji zabránilo v přemýšlení. V přemýšlení o téhle situaci. O tom, co se s nimi děje. "Jak přesně myslíš to, pokud nebudeš chtít? Myslíš tím, že už tě nikdy nenapadne nic podobného udělat, protože se mě štítíš nebo protože si myslíš, že já bych tě odmítla? Já… nevyznám se v tom. Nevyznám se poslední dobou v ničem. A ty mi to neulehčuješ. Cokoli řekneš, nutí mě to přemýšlet. Přemýšlet o tolika věcech o kterých mě nikdy ani nenapsalo myslet prostě proto, že se mi nikdy nemohli stát. Ale teď… teď se všechno změnilo a já mám plnou hlavu otázek a…" vysypala ze sebe jedním dechem, znovu by si to ani neuvědomila, kdyby ji opět nezastavil. Nečekala, že to bude takhle. Čekala všechno, jen ne tohle.

Ich brauche dich - 7. díl

24. července 2008 v 14:13 | Fleur |  Killerpilze... Ich brauche dich
pozn. autora: Tra dá. Ano, opravdu jsem to já a opravdu je to Ich brauche dich. Dneska je to přesně 4 měsíce od posledního dílu. Uplně jsem zapomněla o čem jsem to vlastně psala. Tenhle díl je... trošku divnej. Takovej jinej. Míň depresivní, míň uvažovací. A nespadla tam střecha (promiň Dary, možná příště). Není nijak extra dlouhej, řekněme, že se zase rozjíždím. Jako kdybych to psala uplně znova. Doufám, že to není tak hrozný, jak mi to připadá... i když už to není tak tragický, jak sem původně plánovala....
"Tak dost, to už stačí!" snažila se ho se smíchem přesvědčit, aby ji přestal lechtat. Ležela na zádech na zemi a on na ní klečel. Kdyby to nebyl on, nejspíš by se zase začala nekontrolovatelně třást. Ale jemu věřila a nebála se, že by se tahle pozice mohla… trochu zvrtnout. I když u něj by jí to nejspíš nevadilo. On je jiný. On je… Měla chuť na sebe nahlas zařvat 'PŘESTAŇ', když se přistihla u toho, o čem přemýšlela.
"Dobře, dobře. Ale jen pod jednou podmínkou…" ušklíbl se.
"Mám se začít bát?" přemýšlela, co by ta podmínka mohla být. V hloubi duše doufala, že to bude něco jako polibek. Protože to by už nemohla couvnout. Tedy mohla, ale… nechtěla. Ona vlastně nechtěla ani předtím, ale stalo se. Vyděsila se a pak už to nemohla vzít zpátky.
"Musíš…," na chvíli se zamyslel. Tedy snažil se, aby to tak vypadalo. Byl však až moc průhledný se svým výrazem 'co jsem to sakra…', že měla sto chutí mu to vyčíst. Donutit ho, aby jí okamžitě řekl, co po ní chce. Ale to by ho mohlo naštvat. Vždycky si to hodně bral, když lidi prokoukli jeho lži. A nechtěla teď ohrozit to, co mezi nimi bylo. "Musíš si to zasloužit," usmál se nakonec.
"Zasloužit?" podívala se na něj nedůvěřivě. "Ale jak zasloužit? Víš, že mi to vůbec neulehčuješ?" povzdechla si. Už se zase dívali jeden druhému do učí. Snažila se z jeho očí vyčíst, co přesně myslí tím zasloužit si. Naklonil se blíž k ní jako by ji chtěl políbit, ale pak stočil své rty k jejímu uchu.
"Zkus trochu přemýšlet…" zašeptal. Ale ne tak, jako by jí chtěl povědět nějaké tajemství. V tom šepotu bylo cítit to napětí, které tu panovalo mezi nimi. Najednou moc dobře věděla, co chce. A ona to chtěla taky, jenže… znovu se začala bát. Když se jí znovu podíval do očí, jen těžko skrývala ten strach. Viděl ho tam, jen ho nevnímal. Nebo ho možná nechtěl vnímat. Ale něco ho nakonec donutilo ho tam vidět. Byla tak křehká, jako porcelánová panenka. A on nechtěl té panence ublížit. A i kdyby chtěl, něco mu to nedovolilo. Pohladit jí rukou lehce po tváři. Pak sjel palcem k jejím rtům. Automaticky je trochu pootevřela. Znovu se k ní přiblížil obličejem. Sklonil se tak, jako by jí chtěl políbit na krk. Jemně se o ní otřel svými rty a pak nosem. Hned jak ucítila jeho horký dech na svém krku, zalapala po dechu. Na chvíli jako by celé její těo zkamenělo, nebyla schopná se pohnout. "Shhhh. Uvolni se," zašeptal jí do ucha a jeho rty se otřely o její lalůček. Jakoby jejím tělem projela vlna energie. Zhluboka se nadechla a zavřela oči. Jeho rty si těď s motýlí lehkostí brázdily cestu po její tváři až k těm jejím. Ona se opravdu dnažila uvolnit, ale nějak si nebyla jistá, jestli se jí to daří. Oceňovala, že se jí nesnaží nijak zuřivě dotýkat a jeho rty byly příjemné, ale pořád tu byla ta nejistota. V momentě, kdy se jeho rty přisály na ty její, všechna nejistota okamžitě zmizela a ona mu začala polibky oplácet. Nejprve velmi pomalu, ale pak čím dál rychleji a s větši vervou. On moc dobře věděl, že na ni nemůže spěchat. Nevěděl proč, ale byl si jistý, že jakýkoli rychlý a neuvážený krok, by ji mohl vyplašit. Proto jediné, co si v tu chvíli dovolil, bylo to, že jí zajel rukou do vlasů. Druhou se stále opíral vedle její hlavy.

"Ehm, ehm!" ozvalo se od padacích dvířek a v místnosti se objevila něčí hlava. "Opravdu nerad ruším vaši… intimní chvilku, ale když matinka zjistila, kdo přijel, okamžitě začala vyšilovat. Takže byste teď oba dva měli jít k nám na oběd. Hned, pokud možno," zahlásil Fabian a jeho hlava, teď s trochu červenějším odstínem, zase zmizela.
Oba dva vypadali zaraženě. Uvědomovali si, co se právě stalo, ale nebyli schopní o tom přemýšlet. Na to měli oba v hlavě po téhle chvilkové nerozvážnosti až moc prázdno.
"Měli bychom…" snažila se to nějak zamluvit, ale po pohledu do očí, který jí věnoval, prostě nemohla. Trošku nadzvedla hlavu a otřela své rty o jeho. Pak jen čekala na jeho reakci. Po chvíli se zvednul a jí pomohl taky na nohy. "Nebudeme o tom mluvit," zašeptala, když se nadechoval, aby spustil proud slov. Jakoby se bála, že to byl sen, který se zdál jen jí. "Ne teď. Možná později. Já… jsem zmatená. Zase. A to nedělá nikdy dobrotu. Nechci, aby sis z toho vyvozoval nějaké závěry. Já taky nebudu. Teď bychom měli jít, aby teta nebyla naštvaná," došla rychle ke schůdkům a začala slézat než stačil cokoli říct.

"… a tak jsem tady," dokončila svoje vyprávění u oběda. Nepopisovala nic skoro nic ze své minulosti. Prostě jen vyprávěla jak už jí to doma štvalo a jak se sebrala a odjela. Některé detaily samozřejmě upravila, přece nebude lidem vyprávět, jak jí otčím vyhrožoval přes SMSky.
"A jak dlouho tady chceš zůstat?" zeptala se paní Halbigová.
"No… vlastně nevím. Nepřemýšlela jsem o tom. Vím, že mi tatínek nechal nějaké peníze na účtě, ale k tomu abych si je mohla vybrat bych musela mít trvalé bydliště v Německu. A opravdu netuším, jak bych ho získala. Nemám tu žádné příbuzné, u kterých bych se mohla přihlásit. Vlastně, kromě vás tady už asi nikoho neznám," povzdychla si. Bylo jí jasné, že kdyby poprosila, paní Halbigová by ji u nich klidně nechala bydlet, ale ona prosit nechtěla. Navíc by teď nevěděla, jak se má chovat k Johannesovi. Mohli by být stále přátelé, ale fungovalo by to?
"Ale vždyť tu máš dům, tak v čem je problém?" oznámil jí Johannes jako by se nechumelilo. Ona na něj jenom vytřeštila oči. "Copak ty to nevíš? Ten barák je tvůj."
"Ne, to fakt nevím. Já myslela… máma říkala, že ho prodala nebo co. Prostě že už s tím domem nechce mít nic společného. V životě by mě nenapadlo, že by to teď mohlo patřit mě."
"Tvůj táta to nechal přepsat na tebe když jsi byla ještě maličká. Tvoje máma po nás chtěla, protože Patrick zpravoval závěť, abychom to prodali a poslali jí peníze. Ale my jsme to nechali tak jak to bylo, tak jak to tvůj táta chtěl. Přece nebudeme zasahovat do závěti."
"Takže je to opravdu moje… To je… úžasný! Jen… nevím jak to s tím barákem zvládnu. Bydlet v něm sama se mi moc nechce…" povzdychla si. To ale neměnilo nic na faktu, že má kde bydlet a že má z čeho žít.

Přátelství,láska, hrátky 13.díl

23. července 2008 v 20:32 | AnDy xx |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
John...Andy brácha...Za chvíli slyšíme i mího brachu. "Co je?" ptá se? "Ty dveřer sou zamčený a klíč je ve vnitř." odpovímu..Chvílí tam něco kecaj...a přijde Therka i Kathy a Mäx....docela se tam tlemíme ale je nám jasný že nemůžeme vylist oba....zvlašť teď když... : "Neviděl ste někdo Fabiho??......." ticho "Co se tu děje??" takže jít to začnou vykladat....
Andy
Dostala sem fešnej nápad. " Hele ven je eště jeden vychod. Oknem" pošeptám mu do ucha a pak naznačim jako ať jde za mnou... vylezu oknem.... "Takže vymejšleli sme program na večer jo? " sdělim mu a on kývne a já jdu rozehnat ten chumel kolem dveří... "Co je? " přijdu se slovy "Ty dveře jsou zamčený.." vysvětlí Mäx protočim oči dojdu k věšáku a vezmu klič a odemku. Všichni na mě čuměj jak na blázna,... "A Fabi??"slyším za zády Rori "Sedí na zahradě...myslim že na tebe přímo čeka " dodám,.,..a zmizim ven si něco koupit. Jde se mnou Kathy i Therka takže ještě u toho blbnem....
Jo
"Brácha neměl by sis zahrávat s ohněm....Můžeš mít jen jednu..." vysvětluju Fabimu... " Já vím mám plán jak to dneska udělat..."vysvětlí mi...."Tak Fajn....ale ať je to co nejdřív prosimtě" možná se o něj trochu vic starám...no ale potřebuje to...Jdu se projit po vsi...potkám holky tak jim pomůžu s nákupem.......
20:00
Sme venku na terase a hrajem flašku...dneska chce Fabi uskutečnit ten jeho plán takže snad na to dojde.....myslim že teď přišla ta chvíle. Totiž dávám Fabimu úkol takže je to jasný..hrajem že úkoly se šeptaj je to víc zajímavější....takže mu to pošeptam... "Vykousni se s Andy..." a pak ještě dodám "Ať už máš pokoj..." usměmalá sme se na sebe a Fabi se otočil na Andy......zavčal jí líbat a já jen sleduju reakci Rori...krapet se ji zkřivil úsměv....ale jako teď se sebrala a beží pryč...aby to nebylo napadný jde za ní Therka s Kathy a Mäx.... "Hey vy dva už toho můžete nechat..."jako by si se mnou mohli apoň povídat ne?Když už na tom mámé tak ňák podíl všichni...
Therka
" Rori! Rori...!" běžím za ní...Mäx s Kathy někam odběhli. Ty taky využívaj každý volný minuty aby mohli bejt sami.. "Ja...Jak..Jak mi to mohl udělat??" brečí... "Rori..no tak..." "Já tušila že něco není v pořadku. Ale mohl mi to aspoň říct abych sem nemusela jezdit.!" nadáva brečí zároveň "No kluci sou holt svině." no vim že to není pravda,ale musim jí ňák uklidnit ne? "Ne svině je Andy..Kdyby ji nepotkal....tak....tak by se nic nestalo..." bože ta je natvrdlá... "Tak by potkal jinou..." asi se stanu psycholožkou.... "počkej tu donesu ti vodu.." nechám jí tam chvíli...a hned se vratim s pitím.. "Tumáš" "Díky." napije se a přestane brečet,... "Pojď dem spát a ráno něco vymyslíme...jo?" usměje se.. "Dík." poděkuje mi a zaleze do postele a hned usne... Jdu zase dólu...."Tak co?" ptá se Andy " Myslí si že si svině" "To se dalo čekat...a o Fabim?" pta se Jo. "No.........................
už se pomalu blížíme ke konci ..eště tři díly :)) AnDy xx

Přátelství,láska hrátky 12.díl

22. července 2008 v 13:40 | AnDy xx |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
Marika.. "Ahoj můžu? Neruším?" řekne poměnrně klidným hlasem.. "Jasně někam si tu sedni....Rozhlídnu se...pak vztanu a hodim oblečení z křesla na balkon pár věci propadne dólu. "AU!" ozve se..hodin na ní smille..kouká na mě.."Neměla sem sem chodit" řekne na konec a vztane.. "Ne počkej..." vztanu taky....a dojdu k ní..."Nevím proč sem sem šla.." odejde.....tohle holčičí chápání a nechapání nechapu...zase si lehnu.....a čučim do stropu...
Andy
Políbím ho a "áááááá" strčím ho do toho jezírka... "No počkej..." vykřikne a já se nesmírně tlemím a radši zdrhám do vnitř..... Jžis promiň vrazim do ňáky holky... "A...ahoj ja sem Andy a rávě zdrahám před vodníkem..." ňák neřešim kdo to je.. "Ahoj" řekne trochu nasupeně... " Já sem Rori a hledám tu svýho kluka.." řekne chaldně...skara..."au" ze zadu do mě narazil Fabi.. "jéé Ahoj Rori.." dá jí pusu...počkat myslela sem že to sní skončil... "Cos prosim tě vyváděl že seš celej mok..." ha už ji došlo mizím nerada dostávám facky.. " Fajn tak si tu skvěle pokecejte nebudu rušit..." nejdřív se usměju a pak hodim vraždivej pohled na Fabiho a vyěhnu skody do pokoje...otevřu dveře na balkon a....
Fabi
"Ahoj zlato." "Kdo to byl?" ptá se Rori....přece jí teď nemůžu říct pravdu... "Necheš jít si sednout na lavičku??" snažím se to obejít...sednem si.." Tak kdo to byl...!" tak to se mi nepovedlo... "Ségra holky Joa." vymyslim si.....
Andy
To je prevít on jí nemůže říct pravdu! Sednu si na balkon a poslouchám dal.. "Aha.Tak to jo..." řekne Rori a je tiho.....pak je jen vidím jak jdou za ruce do zahrady....Hajzl..! Jdu dolu do haly "Áhoj Andy" řve na mě Kathy a za ní jde Mäx. "Ahoj.." odpovim jí... "Co ti je??" pta se Mäx... "Brzo zjistíš." zajdu do sklepa...sice newim kam to tu všude vede,ale jdu dál...Otevřu ňáký dveře a za nima je úplně strašně velká místost a na konci ní je podium a různý nastoroje...no jako bicí, kytary, klávesy, mikrofon a ja nevim co všdchno ohromeně na to čumim.. " Ty vole." vypadne ze mě ...dojdu tam a sednu si za bicí...hm.....zapnu si mikrak... "Ahoj!" řeknu do toho mikráku a ozve se děsně nahlas Ahoj.. "WOW." nikdo mě neslyší...hm...co tu vůbec dělam??radši odejdu..."Andy? Andy? tady jsi všude sem tě hledal..." za rohem vyleze Fabi..asi sem tam měla zůstat....nemám zrovna náladu něco řešit... "Aha.." vyleze ze mě jen sem ňák mimo..."Zlobiš se?" vyleze prozměnu z nej..My sme dva fantasmogoři...jak tak koukám... "Proč bych měla? Sem přece jen "ségra holky tvýho brachy" ne??" zopakuju mu tu velkou lež.. "Fabi?" ozve se ze shora..hodim na něj nechápavej pohled...on se rozhlídne a otevře dveře do sklepa a strčí mě tam a zaleze tam taky...
Fabi
zamknu..a klič nenápadně stčim do kapsy...jdem kousek dál od dveří..... "Můžu ti to vysvětlit???" zeptám se jí opatrně...."Chtěl sis jenom užít..Hádám správně??" vyjede... "Ne tak to není...Chtěl sem.." nedořeknu páč mi skočí do řeči.. "Ne to je fakt je ti 14 stejně jako mě.." "Já sem se sní chtěl rozejít...ale vůbec mě nenapadlo že by mě tu mohla najít...!" vysvětluju... " Mám fakt rád jenom tebe...!!"¨obejmu ji... "Chci bejt s tebou...." "To se ti povedlo.Vim že si nás tu zamkl..."sedne si na zem...chvili na ní koukám... a pak ona promluvi... "Promiň. Asi bych..asi bych ti měla víc důvěřovat..." to mi tu scházelo brečení... "To je v pohodě....vymyslel sem plán jak to udělat aby to nebylo moc nápadny...." řeknu jí to nakonec a pak ji tam vysvětluju jak to udělat.... "hm.." řekne a svine se mi do náruče..... někdo veme za kliku. .." Proč je ten sklep zavřenej...?????" pta se....

Přátelství,láska, hratky 11.díl

17. července 2008 v 9:35 | AnDy xx |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
…na líbající se Therku s Joem. Rychle na sebe hodím tričko a nějaký kalhoty spíš ty co mi první padly do ruky.Sakra někdo zvoní ty dva se tu furt líbaj ty dva nic nevyruší tak tam musím jít já.Otevřu . Před dveřma stojí Marika s Fabim… "Ahoj Mari ." dostanu nakonec ze sebe.. "Andy já jdu ke klukům vedle.."otčí se jako že pude ale pak se vrátí. "Jo? Jo! Pojď taky ať se můžou přivítat." Odtrhne je od sebe. Taky bych to někdy chtěla umět. Už oba oděšli. "Ahoj Andy Ahoj Theri.Tak jak je?" začne na obě a pak se otočí na mě. "Koukám že máš novej účes. A kluka taky?" vychrlí na mě otízky mezi dveřma. Kde máte Kathy?" všimne si že tu není když vejde dovnitř. Najednou se Kathy přehoupne od vedle z balkonu na náš. "Zdárek." Prohlásí s úsměvem. "Koukám že tu máte veselo." Usoudí nakonec Marika…
Po 3 dnech u kámoše Kathy na chatě. Kde sou upa všichni
Fabi
Zrovna jdu do bázénu. Ten Mariky kámoš to tu má slušně vybavený plazma bazén sauna…čekám co tu ještě objevim. Jdu dolu po schodech a slyším smích. Tak sejdu dolu do obýváku a tam se honí po obvodu Kathy s Mäxem. Asi si hrajou na honěnou.. "áá…" utíká a ječí Kathy..no jo maj oba děsnej výtlem..radši du k tomu bazénu.. Někdo už se tu opaluje. No jo kdo jinej než Andy. Potichu k ní ze zadu příjdu a bafnu na ní. "Baf." Uplně vyskočila.. "Ježiši ty seš blbej. Viš jak sem se lekla?" "Jo to sem viděl" směju se. "No to je k smíchu.!" Otočí se a děla uraženou. Přitahnu si k ní lehatko.. "Andy?" "Nech mě." Vyštěkne.. no dobře tak když to jinam nejde… vemu ji do naruče a hodim jí do bazenu. "No počkej to si odskačeš..!" vyleze a začne mě honit kolem bazenu…. "Když mě dohoniš.." usměju se za ní…a běžím do zahrady…prolítnu nějakým křovím..wow tady je to užasný…altánek a malí jezírko..Andy přilítne za mnou,… Taky na to kouká je to tu děsně krasný… chytnu jí za ruku a jdem dal…vejdem do altánku..je to tu děsně krasny ale to už sem říkal…Andy se na mě podívá a políbí mě..
Jo
Jdu si udělat něco k jídlu…tak co tu je?? Nic moc mohl by někdo dojít nakoupit..tak si vemu rohlík s nutelou…taky dobrý… "Ahoj" otočím se stojí tam Marika.. "Ahoj chceš taky?" zeptám se jí ani nevím proč.. "Ne díky jdu si jen pro pití.." jako nic proti Therce ale Mari je taky pěkna… veme si Matonku nebo něco podobnýho a jde k bazénu… snim rohlík…a jdu si do pokoje lehnout přece se nebudu v tak velkym vedru pařit venku…."Můžu?" ve dveřích stoji….

Přátelství,láska,hrátky 10.díl

15. července 2008 v 12:23 | AnDy xx |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
…líbáme se před všemi..sice to je jen úkol ale třeba se to tim dá ňák do pohybu…jako v jejich hlavách…Ňák sme to rozpustili jsme docela ospalí…takže teď sem v koupelně a….a už nic protože vycházím…mno… jdu si lehnout a hned usnu…"zzzzzz" spime všichni….
_____________________ANDY_____________________________
"Sem nevěděla že umíš taky líbat." Obdivuje moje líbání s Fabim..kdyby věděla že sem se nim líbala už předtím asi bych se zbláznila jak jí znám..nehodlám čekat než holky vylezou z koupelny tak zalezu do postele rovnou…. Ráno mě probudí sluníčko…nějak někdo nezatáhl…tak si vyčistim zuby a obleču se tričko a černý džíny. Kolik jé? Půl 6? " BUDIČEK STÁVAT!!" začnu běhat a řvát po pokoji. "Si se zbláznila né??" nadávají mi. "JDE SE NA KLUKY!!" křičím dál.. "Kam?" ptá se ospale Kathy.. "Vymyslela sem plán…" přestanu pobíhat… " A jakej?" ozve se v polospánku Therka. "No to samí co já teď vám." Hahaha…vypadaj jak kdyby dostaly elektrickej šok hahah.. " Ježiš." Ozve se Therka zase.. "Dobrej nápad! " vyskočí Kathy s postele s úsměvem na tváři.. " Fajn Therko jdeš s náma??" ptá se eště Kathy. "Zapomeňte!" zabručí..no co její problém..přelezem tam přes balkon mají ho hned vedle a otevřenej… "Áááá stávát!! Lítáme po pokoji a kříčíme jako ja před tím… "Co blázníte??" probudí se prvně Mäx. "Vstávej!" přiletí k němu Kathy.. No jo ta láska.. počkat kde je Jo?..že by už vylezl do koupelny? Ne tam není…To neřeším je tu totiž ještě někdo kdo spí…. "Stavej." Nakloním se nad Fabiho. "Ááá." Padám za ním do postele..On mě totiž chytl za záda a stáhl hlavou dolu do postele no takovej kotrmelec a sem u něj…
________________________FABI________________________________
"Ahoj" přitulím se k ní… "Dobré ráno." Usměje se na mě sladce…nenápadně jí dám pusu.. "Kde sou ostatní?" " No Kathy je támhle." Ukáže směrem tam kde spí Mäx . "A Therka s náma vůbec nešla..a Joa sem tu neviděla…" "Aha…" by mě zajímalo kam se poděl.. " Co dneska podniknem." Ptá se Mäx.. "No newim můžem jit…." Začnu…jenže Andy vyletí .. "Do prčic Marika. Už by tu měla být.." vyběhne na balkon přeleze a je v trapu.. "hahaha." Smějou se.. No za chvilí tu poslouchám jejich mlaskání..bych teď zase mohl smát já..Ne jdu do koupelny..tam si čistím zuby a oblíknu se tam…. "Hele já se du nasídat nevím jak vy ale já jo." A odejdu do haly… Stoji tam taková krásna holka.. "Ahoj nejsi náhodou Marika?" zeptám se jen tak na oko…. "Jo sem. My se známe?" hm..asi sem ji trochu viděsil… " Ne ale znám tě z Andyního vyprávění." Řeknu.. "Á Andy to bys mohl vědět kde je." Usměje se zase… no před chvilí byla u mě v posteli a pak vyletěla že musí za tebou…ale to jí řict nemůžu.. "No …No..měla by tu každou chvíli být. Jestli chceš dovedu tě k ní na pokoj." Nabídnu se aby sem Andy nemusela letět i když původně jsem sem šel se nasnídat. "To budeš hodnej." Vezmu jí tašku a jdu… "Odkud se znáte?" dojde na otázky.. "No odtud. Ňák jsme se tu začli všichni dohromady bavit." "Jak dohromady.?" "No já a můj brácha a kámoš a Andy Therka a Kathy.." vysvětlím jí.. "Aha." Smille. "Už sme tady." Ohlasím..
___________________________ANDY____________________________
Sakra…mám zmatek…při pohledu na…..

Přátelství,láska,hrátky 9. díl

14. července 2008 v 13:05 | AnDy xx |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
....můj brácha...já ho fakt nesnaším.. "Andysi mi neřekla že máš novýho kluka." říká tónem kterej zní jako by byl můj ex. "Hele brácha..dej mi pokoj..stejně neumíš nic jinýho než buzerovat...atd." pokusím se ho nějak dostat z pláže,..Fabi jen kouká co se děje.. "Hele zlato." Neříkej mi zlato!" vyjedu po něm. "Tak fajn..jak chceš.." řekne naštavaně a odejde i s Martinem.. "Kdo to byl?" zeptá se najednou Fabi. "Můj bohužel brácha."řeknu a lehnu si. "Necheš už jít? Už je po západu tak abysme nenastydli.." usměje se vlídně.. "Jo jasně.." zvtanem složíme deky a jdem.. Chytnem se za ruce a pomalu jdem...v hotelu narazíme na Kathy s Mäxem a Joa s Therkou....
_____________________________FABI___________________________________________
"Ahoj lidi." pozdravím je.. "Ahoj" "Čau" "Zdar." "Ahoj" pozdravěj nás postupně...nenápadně Andy pustím..nemusí to hned každej vědět že spolu chodíme.. "Hele my jdem teda na pokoj." říka Kathy klukům. "Jdeš taky Andy?" "Jasně Therko." a holky odejdou. "Tak co jaký to tu bylo?" vyptávaj se hned Jo. "No to bych se měl ptát já tebe..Tak povídej.." hm...mu to budu tak vykladat. "No super. Byli tam uplně super klouzačky a tuneli upa bomba." jo je to poznat tvaří se jak malej Jarda co poprví vydí lízátko.Už jsme skoro u pokoje..a pořád vykládaj... "NO prostě bomba. Pak sme si dali oběd a pak se opalovali než nám slehlo..jo a seřval nás tam ňákej chlapík že..." atd atd..vemu si ručník a jdu se osprchovat....dneska se prej jde k holkám...to mi stačil Mäx říct když měl Jo pauzu....Tak sem se oblík a čekám na kluky..si sednu na balkón a pustim si mp3..."Sakra..." kde je?? zvoní mi mobil.... áá Tady je..debil... "Ano?" "No Ahoj...." áá náš kamarád Luke. "Hele Fabi bráchovi sem nemohl dovolat..ale budu tam jak ste vy příští týden. Tak tam můžete být s náma. Co ty na to? Jo rodičů vašich sem se ptal klidně prej můžete celi prázky.." wow...tak to je vostrý,.."jo fajn...a kdo tam bude když říkáš s náma.?" "No budou tam ňaký 4 holky...mno uvidiš tak co berete? Nebo víš co mi estě zavolej..nebo se tam ňák sejdem...prostě to ohlaš jakým koli způsobem..Tako jo měj se čau." "Ahoj." hned to du říct klukům.. "Jo fajn tak jo.." souhlasí Mäx. " Mno jasně bude zabáva přes celí prázky." říká zase Jo.
___________________________ANDY_________________________________________
Jo konečně zítra přijede Marika.... "Hele dneska k nám jdou kluci tak si tu trochu ukliď" sdělí mi Therka. "Fajn . Hned to bude.." začnu si uklízet.. za deset minut to mám...tak jdem na večeři... "Ježis on snáma sedí i brácha." to snad ne to si dělá prdel... "Čau ségra." usmíva se jako by nic "Sklapni." nehodlám se snim bavit zvlášť teď ne. "Co je? " nechápe magor vůbec už nic... "Dej mi konečně pokoj." vezmu si salát a jdu snim do pokoje nehodlám se s takovym debilem jako je on bavit..! "Ahoj. Kam s tim deš?" na schodech potkám Jo. "Mno do pokoje." konečně ňáka rozumnější osoba než je můj brácha.. "A copak se děje?" "Nic jen nehodlám sedět s mím bráchou u jedno stolu." vysvětlím mu. "Aha tak jo večer. Zatím čau." "Ahoj." dojdu do pokoje a sednu si n a postel a snim salát .Holky furt nikde tak si vemu časák a jdu si číst... "Hele Andy za deset minut tu sou kluci.." oznámí mi najednou někdo ze dveří... "Bože sem se lekla tohle mi nedělej. "hodím po Khaty polštář ale vyhne se mu.... "Hey to bylo zakeřný..!" směje se... " To byl účel." smějem se všichni..." KLEP KLEP." kluci. "Račte dál.." achjo ta Kathy je vážně ujetá,... každej se někam posadí....mno někam...Jo k Therce na postel Mäx ke Kathy a Fabo ke mě... nák tak si povídame,.....Kluci přinesli nějáky víno..tak pijem,.... "Hele holky...co takhle hrát flašku??" "Mno zkusit to můžem..." raduje se hned Therka.,.. "Tak fajn použíjem tuhle.." řekne výtězoslavně Mäx... a zbytek vína mi dolije do skleky....mám jí až po okraj tekže mám co dělat abych ji nevilila...
__________________________FABI______________________________________________
hrajem pořád dál...teď mam jako úkol od Kathy... a ta si vymyslela...že mám dojit eště pro ňaký víno ale pak tam musel jit Jo protože by mi to neprodali...:D..a teď dostavá úkol Andy od Therky která ty úkoly šeptá...." mlask mlask mlask..." .....

Přátelství,láska ,hrátky 8.díl

2. července 2008 v 16:24 | AnDy |  Killerpilze..Přáteltsví,láska,hrátky
…namazat záda??" zeptá se mě Fabi. Za chvíli je mam namazaná celá ale jako krémem a ne alkoholem. A teď mu mažu záda já. No jo je prostě boží…Vůbec nevím co mám dělat sem z něj nějak pryč.
_____________________________FABI___________________________
Je to celkem příjemný..má jemný ruce.Už to mám s Rory se rozejdu Andy je lepší..už si jen vymyslet nějakej pádnej důvod jak to vysvětlit Rory. Tak třeba…ne třeba prostě sem si našel Andy. Ale kdy jí to mám říct? Přece nepojede sem a pak zase zpátky. Určitě by tu nechtěl být. Ale jindy ji neuvidím. Tak až přijede teď se jdu oddávat jemným Andiným dotykům. "Tak a je to." Řekne když mě do maže. Klidně by mohla pokračovat. "Dík moc. Bylo to přijemný." Snad jí ňák dostanu. Mám na to asi pět dní než přijede Rory. "Víš že ti to slučí??" skoušim. "Jé díky." Usměje se. "Seš lochtivá?" zeptám se jí s úsměvem od ucha k uchu. "Ne proč? A opovaž se to zkoušet." Začne mít strach. Tak se zvednu a polechtám jí na straně těla.. Wow ta vyskočila tu nemůže jak se lekla. "Ty seš blbej. Sem ti říkala že to nemáš skoušet." Směje se. "Já vím dyť si říkala že nejsi." Ještě pořád z toho nemůžu. Ještě chvíli ji tam takhle lochtám takže se válí z jedný strany na druhou.
_______________________________ANDY________________________
Kurňa už by mě mohl nechat.. svíjim se tam na zemi.. "Dobře už tě nechám." Usmyslí si. Konečně. Kouká na jak se opaluju je vážně krásnej.Vytáhnu bombony. "Chceš?" nastavím mu sáček s bombonama a on si veme plnou ruku. "Hey počkej to ne!" "No dobře." začne mi je vracet tím že je po mě hází. "Jau. No počkej." Začnu je po něm házet zpátky. "Tak to ne." Chytne mě za ruce a sedí n a mě tak že se nemůžu hnout. "Slez se mě prosím." Škemrám. "Ee.! Odmlouvá. Tak se pokusim pohnout ale nic neudělám páč nemam silu.
_________________________FABI__________________________
Tak co s ní teď? Hm…tak jo slezu z ní.. "No konečně." Směje se. Sednu si k ní bliž.. "Ahoj" pozdravím jí. "Ahoj." smějem se už oba. ..jen tak mlčíme a koukáme na moře…najednou se na sebe oba podíváme a zase smějem..už je skoro západ slunce…mno prostě romantika….sednu si za ní a chytnu jí kolem pasu. "Hele." Řekne jen usměje se ale chytne se mojích rukou. Hlavu si opřu o její rameno a ona se taky o mě opře…
________________________ANDY_______________________________
To je nádhera . Skoro jak z ňákýho filmu. Už to vidím.. Zamilovanej páru, slunce zapadá za moře. Pár se k sobě tiskne…a pak následuje dlouhé líbaní..jo to je krása… On tak nádherně líbá….ty jeho jemný rty…ani se mi tomu nechce věřit přesně jak sem si to teď představovala… "Co to tady vyvádíte?" vyruší nás…

Prázdniny

1. července 2008 v 10:44 | FF team... |  'bout blog
Zdravíme čtenáře našich povídek... Jelikož jsou prázdniny a nikdo snad nechce prosedět je doma tak bude přidávání povídek celkem omezené... A jak to bude vypadat?

Máňa : celý červenec na Floridě, v srpnu se vrhá do dalšího psaní...
Fleur : bude se snažit ve volných chvílích přes oba měsíce něco napsat, ale radši se vyspí..
Dael : jestli něco napíše bude to zázrak...
Andy : dostala heslo a bude přidávat další díly povídky, ale od 4-13 července je na táboře...
PŘEJEME HEZKÉ PRÁZDNINY!!!